so., 11. listopad 2017 23:21

Některé věci fotky zachytit neumějí a to se snažím kreslit, říká ilustrátorka Kamila Hýžová

Autoportrét Autoportrét Zdroj: Kamila Hýžová
Ilustrátorka Kamila Hýžová je zároveň 25letou studentkou galerijní pedagogiky a zprostředkování umění Masarykovy Univerzity žijící střídavě v Brně a Valašském Meziříčí. Vystudovala výtvarnou výchovu a český jazyk, je milovnicí literatury, piva a neméně také koček. Těmito slovy se charakterizuje sama Kamila Hýžová. V rozhovoru se podělila mimo jiné i o to, co ráda čte, kde nejraději tráví svůj volný čas či kde bere inspiraci pro svou tvorbu.

Jak jsi se k ilustraci dostala?

Mám vystudováno učitelství výtvarné výchovy a češtiny, takže cesta k ní byla dost jednoduchá. Ilustrace je totiž na pomezí výtvarného umění a literatury, čemuž jsem se při studiu dlouho věnovala. Kreslila jsem taky samozřejmě už spoustu let předtím, to ale většinou spíš studie.

 

Proč sis vybrala zrovna ilustraci? Čím tě zaujala?

Baví mě její mnohostrannost. Ilustrace může být uměním tzv. krásným, ale i užitým. Může být pouhým doplněním textu, ale čím dál častěji už má i potenciál existovat sama o sobě.

 

Co tě nejvíce baví na kreslení?

Dneska všichni hodně fotíme, ale některé věci fotky úplně zachytit neumějí. A nebo umějí, ale lidé si jich stejně nevšimnou. To se snažím kreslit a to mě na tom asi taky nejvíc baví.

 

Čím nejraději kreslíš? Jaká je tvá nejoblíbenější technika?

Ráda kreslím fixy všech možných barev, velikostí, šířek i typů hrotu. Fixy jsou pro mě moderní a svěží technika.

 

Co nejraději kreslíš?

Všechno. Nejraději ale většinou to, co už jsem dlouho nezpracovávala. Teď třeba nějakou dobu sedím nad kresbou budov, proto už se nemůžu dočkat nějakého portrétu.

 

Kde bereš inspiraci? Sedíš třeba u kávy a kousku dortu a najednou tě napadne nakreslit přesně tohle, tenhle okamžik nebo je to úplně jinak?

Je to přesně tak. Někdy si ty okamžiky zapisuji nebo si fotím detail, který mě zaujme, abych na něj nezapomněla a mohla si jej později nakreslit. Dneska to byl třeba zajímavý poklop kanálu a hezká mozaika v kolečku tlačenky. (smích)

 

Co jsi vytvořila jako úplně první?

Asi nějakou čáru nebo barevnou skvrnu mající zobrazit maminku nebo tatínka.

 

Jaké obrazy, umělce či styl tvorby obdivuješ?

Je jich spousta, ale vyberu příklady: městské ilustrace Miroslava Šaška, plakáty Kacušiky Hokusaie, zastavení času v dílech Davida Hockneye, melancholie v malbách Edwarda Hoppera nebo grafiky Vojtěcha Preissiga. Dlouhodobě mě ale v umění baví téma všednodennosti (a to i v literatuře).

 

Na jakou svou tvorbu jsi nejvíce pyšná?

Většinou na větší tematické celky. U jednoho tématu totiž často moc dlouho nevydržím. (smích)

 

Co nejraději děláš, když zorvna netvoříš?

Ráda čtu, chodím s přáteli na jedno i na víc, občas na nějaký koncert, ale ráda se i sama procházím. Teď, když je venku zima, mě ale dost baví i jen se tak válet v teple a spát. (smích)

 

Viděla jsem na instagramu, že ráda čteš. Co čteš nejraději, jaký je tvůj oblíbený žánr? Popřípadě nejoblíbenější kniha?

Mně je to vlastně asi docela jedno. Při studiu češtiny jsem četla hrozně dlouho jen českou literaturu, takže se teď snažím dohánět to, co jsem zmeškala ve světové, což je trochu marný boj. Nejoblíbenější jsou Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgren, ty jsem četla mnohokrát.

 

Instagram: @jsemkamm

Society6.com/jsemkamm

Zobrazeno 3307 krát
Naposledy upraveno: po., 13. listopad 2017 11:18

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste