út., 13. říjen 2015 11:43

Dracula nám saje krev už dvacet let

Někteří ho nazývají českým muzikálem století, jiní ho považují za nejlepší český muzikál vůbec. Dracula se letos opět vrátil na prkna, která znamenají svět. Skutečnosti, že už je tomu přesně dvacet let, co jej Karel Svoboda, Zdeněk Borovec a Richard Hes společně napsali a složili, se nechce ani věřit.  O to smutnější je fakt, že ani jeden ze tří tvůrců se tohoto výročí nedožil.

Muzikál Dracula se ve svém novém kabátu snaží navázat na své původní, nejúspěšnější vydání z roku 1995. K tomu má pomoct i pokus obsadit co nejvíce původních představitelů. Zda to byla volba dobrá či špatná záleží na posouzení každého z diváků. Muzikál DRACULA 2015, jak se letošní verze jmenuje, si pod režijní taktovku vzal Filip Renč a svůj režijní debut v divadle Karlín zvládl na jedničku.

Muzikál jsem zhlédla v hlavní roli s Mariánem Vojtkem a jsem velice ráda, že tomu tak bylo. I když by mě potěšilo zhodnotit, jak moc se změnil Hůlkův Dracula za dvacet let, srovnat ho s jiným zpěvákem je možná ještě lepší. Je pravdou, že Marián Vojtko nemá Hůlkovy dlouhé kadeře, ale to, co mu chybí na hlavě, nahrazuje zlato v hrdle. Nejhorší, co se v muzikále u hlavní postavy může stát, je to, když ji každý zpěvák zpívá jinak. Vojtko má však krásný hluboký hlas, a pokud byste zavřeli oči, v některých pasážích byste ho od Hůlky nerozpoznali. A ani bych se nedivila, kdyby se v publiku našlo pár divaček, které samy zatoužily po tom, aby se jim zakousnul do krku. Další skvělou zpěvačkou a pro mě milým překvapením byla Kamila Nývltová v roli Adriany/Sandry. Mnohé jsem o ní četla, ale dokud ji člověk neslyší na vlastní uši, obrázek si neudělá. Adrianu hrála přesvědčivě a působila velice sympaticky. Svým výkonem by mohla slibně konkurovat původní představitelce Leoně Machálkové.

Právě Machálková byla pro mě zklamáním. Velice jsem se těšila na to, že ji v Draculovi po delší době uvidím, ale myslím si, že jí původní role kněžny Adriany sedla víc než role Lorraine. Tu v roce 1995 ztvárnila Lucie Bílá tak perfektně, že se jejímu výkonu už asi nikdo jiný nevyrovná. Tam, kde Lucka excelovala a dokazovala, že je zpěvačkou s velkým Z, slabší hlas Machálkové nezněl tak přesvědčivě. Místy jsem si i přála, ať už dozpívá a přestane se trápit. Dalším zklamáním byl šašek v podání Tomáše Trapla, který hraje také sluhu a profesora. Role šaška je velice těžká a dokonalost, kterou jí vetknul Jiří Korn, jen málokdo napodobí. Kornův šašek byl duchaplný, mazaný a neuvěřitelně důvtipný. Trapl ho ztvárnil jako pouhopouhého hlupáka. Má nejoblíbenější píseň Dehybernace tak pouze splynula s okolím a její vtipné kouzlo nebylo k nalezení.

Vcelku se však nové provedení muzikálu povedlo. I když režie některé scény pozměnila a jiné vymazala úplně, stále jsem měla co obdivovat a muzikál jsem si užila. Tvůrcům tedy skládám poklonu, kterou si skutečně zaslouží. Nové zpracování původní verzi sice nepředčí, ale dvě hodiny (a pár staletí k tomu) strávených s Draculou za nášvtěvu divadla stojí.

Zobrazeno 1978 krát
Naposledy upraveno: čt., 1. únor 2024 22:05
Pro psaní komentářů se přihlaste