Zuzana Majdalena Frebortová 
Na papíře to vypadá slibně. Loni armáda dostala přes 2500 žádostí o vstup do aktivních záloh – zhruba o tisíc více než rok předtím. Zájem po roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, výrazně vzrostl a od té doby neklesá. Přesto se loni záložákem stalo jen 951 nováčků. Plán byl 1400.
Nejde o výjimku. Plán nebyl splněn ani v roce 2024 ani 2023. Očekáváním se čísla přiblížila naposledy v roce 2022, kdy válka lidi vyburcovala. Zájem o přihlášení sice trvá, do uniformy se jich ale dostane výrazně méně, než by armáda potřebovala.
To vše v době, kdy by Evropa potřebovala pravý opak. Ruská invaze na Ukrajinu obrátila bezpečnostní situaci na kontinentu. Státy NATO zvyšují výdaje na obranu, Švédsko a Finsko vstoupily do aliance, Německo mluví o návratu povinné vojenské služby. Pobaltské státy dlouhodobě sází na silné zálohy a připravenost celé společnosti. V Litvě připadá na tisíc obyvatel skoro devět vojáků. V Česku dva a půl.
Kde se tedy uchazeči ztrácejí? Část z nich neprojde zdravotní prohlídkou – podle zástupkyně náčelnice odboru doplňování personálu Michaely Trněné naráželo na přísná kritéria až 45 procent zájemců. Nová vyhláška, která podmínky zmírňuje, by to mohla změnit. Nově mají šanci i lidé s lehkým pohybovým omezením nebo mírnými zdravotními problémy, například astmatem.
Dalším sítem je čas. Kurz základní přípravy probíhá pouze ve vojenském újezdu Březina u Vyškova a koná se jen šestkrát ročně. Celý proces od podání žádosti může trvat i půl roku – pro člověka se zaměstnáním nebo rodinou je to výrazná překážka.
Armáda přitom záložníky nutně potřebuje. Do roku 2030 chce jejich počet zdvojnásobit z pěti tisíc na deset tisíc. Náčelník generálního štábu Karel Řehka opakovaně zdůrazňuje, že bez aktivních záloh by to dnes nešlo. Při současném tempu náboru je ale tento cíl podle odborníků těžko dosažitelný. I při rekordním přírůstku kolem 800 nových záložníků ročně by ho nebylo možné splnit.
Řešení se hledají. Některé univerzity začaly studentům nabízet kredity za absolvování vojenského výcviku – jako první Karlova univerzita na podzim 2023, postupně se přidávají další včetně olomoucké Univerzity Palackého. Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) přislíbil zjednodušení a zrychlení celého procesu vstupu. Konkrétní kroky ale zatím nepředstavil.
Problém aktivních záloh není v tom, že by Češi nechtěli sloužit. Chtějí – a hlásí se ve stále větším počtu. Problém je v tom, že systém je nedokáže přijmout dost rychle, dost efektivně ani dost vstřícně. Zájemci se hlásí. Systém je ale nestíhá přijmout.
