Klára Revendová 
Když se řekne léto, tak si mnoho lidí vybaví dovolenou u moře. Někde v teplých krajinách a nejlépe takovou, při které budou ležet na slunné pláži u moře a nedělat vůbec nic. Jenže realita bývá mnohdy jiná. Jak už asi napovídá název, moje léto jsem strávila na vesnici. Jako v podstatě odjakživa. Mí rodiče nejsou jedni z těch, co by léto využili k lenošení a nicnedělání, právě naopak. Mamka je z těch, kteří by nikam nejeli a nejraději trávili veškerý volný čas na zahrádce v obklopení bujné flóry, kterou letos významně zastupují cukety. Ostatně, znáte facebookové vtipy o tom, že letní pozdrav je „Chceš cuketu“, ne? Můžu vám dokázat dvě věci. Zaprvé, určitě minimálně jeden takový příspěvek přesdílel můj táta a za druhé, je to pravda. Všichni mají cuket moc a nestíhají je konzumovat.
Prvním „highlightem“ léta, jsou u nás žně. Tady se vyžívá můj táta, jelikož si plní svůj dětský sen, a to ten, že chce být jednou opravář zemědělských strojů. Ve skutečnosti je elektrikář v jednom velkém místním podniku, ale doma kolem traktorů věčně něco kutí. Nejen u nás, ale i u sousedů, kde často chodí vypomáhat. Třeba zprovozňovat kombajn, kterému chybí jedna součástka, proto je třeba pro ni jet do vesnice, které leží za Opavou, což je, pro vaši představu, daleko. Počasí má ve zvyku pršet zrovna když sklízíme balíky sena z pole. Vážně. Nevěřili byste, jak často se to děje. Skoro pokaždé, ale letos tomu bylo naopak. Vysoké odpolední teploty nás přiměly k tomu, abychom si přivstali a ještě před sedmou hodinou ranní měli seno ve stodole. Byl to jeden z nejdelších dní letošních prázdnin, ale to je vedlejší.
Vykopávání brambor je druhým vrcholem léta, protože to znamená, že prázdniny se pomalu blíží ke konci a začíná podzim a s ním spojené zemědělské práce. Když jsem byla mladší, neskutečně mě to štvalo. Přišlo mi to nekonečné a přitom čas ani neubýval. Vedle nás bydlí můj bratranec a sestřenice, kteří nám taky chodívali pomáhat. Nejzábavnější pak bylo, že bratranec nakreslil sbírání brambor a následnou projížďku na vlečce připojenou k traktoru jako školní práci na téma Můj nejlepší letní zážitek. Tohle mě vždycky fascinovalo. Někdo, kdo to má doma, nad tím ani nehne brvou, a druhý, kdo to vidí jednou do roka, na tom může oči nechat. To se mi pojí s další věcí, a to faktem, že máme brambořiště hned u místní cesty. Lidé jsou přirozeně zvědaví, takže kolem nás jdou hezky pomaloučku, aby si stihli prohlédnout, co to vlastně děláme. Ale kdo se může pochlubit fotkou na Seznam mapách, když sbírá brambory? My jo! Jinak je ale léto super. Jenom bez debat a dohadů o agrikultuře. Ale i to k tomu patří.
