Tomáš Achilis 
Mezi hlavní odpůrce prokrastinace bezpochyby patří jednak psychologové, tak i kouči, lektoři, motivátoři – říkejte jim, jak chcete. Protože psychologům bych jen nerad fušoval do řemesla, pozastavím se pouze nad druhou zmiňovanou skupinou. Koučům, co na přednáškách postavili svůj byznys a během psaní návodů "Jak skoncovat s prokrastinací" beztak poněkud pokrytecky prokrastinují také, moc nedůvěřuji. Tímto je všechny zdravím a vzdávám čest výjimkám.
Pokud člověk prokrastinuje příliš dlouho, na stole mu vyroste pořádná hora práce. I zkušenému horolezci by výstup na ni trval aspoň týden, ale do termínu odevzdání zbývá jen pár hodin. V takovou chvíli se začínají dostavovat neuvěřitelné výsledky. Brnění prstů, které si prokrastinující již dříve sám zavřel do svěráku, jenž utahuje stále těsněji, je skvělou motivací k dokončení práce možná v nevalné kvalitě, ale v rekordním čase! Navíc už stihl vyluxovat, vyžehlit, umýt nádobí, utřít prach a kdoví, co ještě. A to se skutečně vyplatí!
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Odlož to na pozítří.
