Klára Škařupová 
Tohle jsem ještě nezažila. Ne, že bych toho v budoucnu chtěla být součástí. Nebo alespoň ne, pokud by nešlo o simulované cvičení. V úterý 25. dubna jsem se díky své praxi na tiskovém oddělení u PČR mohla účastnit cvičení Aktivního útočníka 2023, které probíhalo v sanatoriu nedaleko Olomouce v léčebném ústavu Paseka.
V rámci cvičení do jedné z budov zamířil zhrzený, psychicky rozrušený muž, jemuž v sanatoriu zemřela manželka, připraven se pomstít střelbou do nevinných lidí. Role civilistů se zhostili studenti školy TRIVIS. Na místo jsme dorazili ještě před začátkem celé akce, kdy se kolem začali srocovat také novináři s kamerami, foťáky a velkým očekáváním. Poté následoval krátký brífink.
Počasí bylo přívětivé a lidi kolem také. Ideální jarní den, dalo by se říct, alespoň do doby, než se začalo střílet. Odbila desátá hodina. V tom se ozvala jedna rána, druhá, třetí… Psychicky labilní muž obsadil pavilon E. Já spolu s novináři a přihlížejícími policisty, kteří plnili funkci dozoru a hlídali, aby se novináři nepřipletli k figurantům, jsem stála v bezpečné vzdálenosti. Nebudu lhát, přestože člověk věděl, že situace v pavilonu E je pouze modelová, že padouch nestřílí reálnými náboji a že všichni figuranti si po skončení cvičení falešnou krev smyjí a vrátí se zpět domů, nešlo o nic příjemného. Scénář celé akce byl totiž inspirován reálnými událostmi. Zamrazilo mě z uvědomění, že takové věci se nedějí jen v amerických kriminálkách, ale i v reálném životě. Ani ne před třemi lety, v roce 2019 došlo k podobnému útoku v ostravské fakultní nemocnici, kde přišlo o život sedm nevinných lidí a podobná cvičení, jako bylo toto, mi začala dávat ještě větší smysl.
Pak už to byl docela frmol. Z palouku kousek od centra dění jsme na příjezd policistů nečekali dlouho. Ozbrojené policejní složky obratem dorazily, snažily se zorientovat v nepřehledné situaci, lokalizovat pachatele a zachránit civilní osoby v objektu. Tyto llidi poté po skupinách policisté vyváděli ven před objekt do zdravotnického stanu, kde se zraněným dostalo potřebné lékařské péče, případně psychické podpory. Po tom, co policisté prohlásili objekt za bezpečný, mohli do něj vstoupit také hasiči. Cvičení bylo provedeno celkem dvakrát a podruhé už jsem ho nesledovala venku, ale v zasedací místnosti, kde byly na velkých obrazovkách promítáný záběry přímo z místa dění. Scénář zahrnoval 3 smrtelně zraněné, 7 těžce zraněných a 10 lehce zraněných osob. Celé cvičení byl pro mě velký zážitek a zajímavá zkušenost. „Naostro“ bych jej ale prožít v životě nechtěla. Nikdy předtím jsem na jednom místě neviděla tolik policejních a hasičských aut a doufám, že mimo ostravské dny NATO či podobnou akci už ani neuvidím.
