Linda Jindrová 
Nacházím se před hospodou Zámecké sklepy v Novém Městě nad Metují. Schyluje se k šesté hodině večerní, lidé se shromažďují, objímají, panuje přátelská atmosféra. Každý vypadá jinak, ovšem cíl je u všech stejný - Punkrock show. Jak název podniku napovídá, nachází se ve sklepení původně renesančního zámku. Před vchodem do hospody postávají lidé, všechny nás obklopuje tma, stromy malého parku a hradby mohutné stavby z 16. století. Já už se pomalu uchyluji dovnitř, zbytek návštěvníků nechávám venku s cigaretou v ruce. Po několika kamenných schodech, které dodávají jak pravou atmosféru, tak i vůni starého sklepení, se dostávám do prostor pokladny a malého merch obchůdku. Obdržím pásku na zápěstí a dostávám se do samotné hospody.
Od poslední doby, kdy jsem tento podnik navštívila, se změnil majitel i výzdoba. Původní „Rokáč“ dnes vypadá poněkud sofistikovaněji. Na zdech se nachází prázdné rámy i kdejaká umělecká díla. Celkově mám pocit, že se z rockového baru stal spíše jakýsi podnik, kam zajít po plese s oblekem a kravatou. Dnes tu však všichni mají vysoké boty, číra, řetězy, visací zámky – prostě dnes tu žije punk.
Jak již snad na každé akci alternativních subkultur, i dnes koncert začíná se zpožděním. Konkrétně s hodinovým. K pódiu se pomalu shromažďují hosté. A první se rozezní kytara a bicí kapely Balast. Pro mě dodnes neznámá kapela, ovšem zajímavý objev. Jedná se o pomalejší rock s uřvaným zpěvem. Sami se tito rodáci z Nového Města nad Metují nazývají na webu Bandzone „stoner rock-noice“. A tento název dokonale sedí. Jako další se mikrofonu ujímá Petr Samuel Zuda, známý pod přezdívkou James, z kapely Bez Šance. Tento výkvět z Police nad Metují je jednou z mých oblíbených, málo známých a tuzemských kapel. Jedná se o typický, rychlý, rytmický, naštvaný punk rock. Kapela nejraději ve svých textech mluví o falešnosti lidí, nespravedlnosti. Zkrátka drží se staršího pojetí punk hudby. A jejich dnešní show mě opět nezklamala.
Nežfaleš přichází hned po Bez Šance. Jedná se o přední jméno ve sféře punkrocku. Lidé nadšeně tančí a skáčou. Ani jedna píseň se neobejde bez tzv. pogu. A není se čemu divit, tento pražský underground jednoduše ví, jak rozpohybovat publikum. Doufejme, že i tato akce se připočte do motta kapely „Každej klub i bar, každej víkend za to stál.“ Jako poslední na pódiu vystoupí Bratislavské dievčatá. Též se jedná o velmi známé jméno na scéně. A je to jednoznačně zasloužené. Přesto, že se jedná o poslední koncert večera, všem jako by kapela dodala nový nával energie pomocí svých rychlých akordů a textů. A tak zakončují akci vydařeným vystoupením.
Po ukončení celé show jde na lidech znát jistý nával endorfinů. Všichni jsou energičtí a šťastní. I když vědí, že to nevydrží dlouho, stejně se snaží užít si každou takovou chvíli. Většina zůstává v hospodě a vychutnává si pivo z nedalekého pivovaru. Já po pár půllitrech opouštím podnik s veselou náladou a také s nutností ulehnout do postele. Tento víkend za to určitě stál.
