Eva Lehnertová Šest hráčů. Tedy šest mužů. Šest ručníků uvázaných ne zrovna pečlivě okolo pasu. Tři (respektive dva) knírky. Tři bradky. Kravaty a motýlci. K tomu přidejte jednoho konferenciéra, jednoho pomocného rozhodčího a jednoho rozhodčího. A samozřejmě muzikanta, který po celý večer svojí hudbou krásně dokresluje atmosféru. Tentokrát to byl klavírista. Přesně tak vypadal páteční zápas. A proč se nehrálo až v neděli, kdy je Mezinárodní den žen? „Protože byste nepřišli,“ vysvětlil hned v úvodu konferenciér Dan.
Úvodní proslov samotného Dana, který večerem provázel, byl o něco delší, než je u improvizačních zápasů zvykem, ale nutno dodat, že čekání se vyplatilo. Ženské oko a duši potěšil už nástup Dana, který pro tuto příležitost zvolil slušivý oblek i s kravatou. Ten během večera vyměnil za o něco méně elegantní, ale o to více legrační červeně laděný oblek s širokými kšandami. Ty mu v jedné části večera pomáhaly jako taneční pomůcka (kdo by to byl věřil, že kšandy se dají efektivně využít při breakování).
Po úvodním povídání přišla na řadu samotná show. O.LI.VY. zvolna rozhodně nezačaly. Šestice polonahých svalovců naběhla na pódium a… dobrá, zrovna o svalovce se nejednalo. „Užívají i steroidy,“ uvedl hráče Dan a dodal „ale asi je berou špatně.“ Protože, dle pořadatelů, mají ženy rády vousy, nechali si oliváci k této příležitosti narůst bradku, popřípadě knírek. Pouze Martin – jeden z hráčů – se snažil marně, strniště mu nevyrašilo. Dostal tedy knírek nalepovací. Zábavný detail diváky provázel po celý večer. Martin vystřídal knírky hned dva. S tím druhým však silně připomínal jednoho nejmenovaného německého diktátora.
Oblečení, ale pořád stejně zábavní. Tak by se dalo v jedné větě shrnout, jak oliváci vypadali po zbytek improvizačního zápasu. Některé disciplíny byly naprostou novinkou. Dabování filmové ukázky do improvizace vneslo zcela nový rozměr. Hráči nemuseli přemýšlet, co zrovna dělají svým tělem, a mohli se plně soustředit na svůj hlas a myšlenky. Jedinou slabinou jinak příjemného večera, byl rozhodčí vystupující pod pseudonymem Čmelák či Čmelda. Sudí úsměvy rozhodně nerozdával, ostatně tak je tomu u improvizačního zápasu vždycky. Čmelák však svými sarkastickými poznámkami obdařil také jednu z divaček, čímž náladě v sále určitě nepřidal.
Olivoví muži i přes toto drobné zaváhání ovšem znovu ukázali, že se nebojí nových věcí, mají odvahu a nechybí jim kuráž. Vystoupení k Mezinárodnímu dni žen bylo opět zajímavým kulturním zážitkem, na jaké jsme u O.LI.V již zvyklí.
