Půl hodiny před začátkem se tedy před budovou shromáždil značný počet Plíhalových posluchačů, ale díky dobré organizaci a snad i morálce zúčastěných se fronta rychle krátila a nebýt značného počtu lidí, jimž se nelíbil požadavek organizátorů na odložení věcí v šatnách, mohl o deset minut opožděný koncert začít včas.
Plíhal koncert zahájil typicky několika básněmi a jeho požadavek na rodiče, aby s sebou nebrali malé děti, se ukázal být opodstatněným již v prvních minutách recitálu, kdy zazněly erotické básně „Lenka“, „Věrka“ a po písni „Dej mi můj sprej“ již nebylo pochyb o náladě koncertu.
Atmosféra v sále byla skvělá už od začátku, posluchačstvo disciplinované, koncert plynul bez větších výkyvů, kromě jedné písně, kdy si autor spletl sloky, za což se po písni omluvil tak, že situace nakonec vyplynula v jeho prospěch.
Oproti repertoárovému listu, zveřejněnému na písničkářových oficiálních stránkách, bylo slyšet poměrně velké množství nových písní, ale také básní, fakticky by se dalo říct, že se Plíhal držel programu asi do třetí písně. Až na několik málo vyjímek zazněly spíše písně melancholické, folkař publikum rozesmíval zejména svými básněmi a satirickými postřehy. Nálada koncertu byla výborná už od zaznění prvního tónu a i děti zajisté potěšily hravé písně jako „Nosorožec“ nebo „Plavala vosa v kofole“.
Stejně jako u jiných písničkářů, i v Plíhalově tvorbě se objevila snaha o aktuálnost, proto některé písně zazněly v lehce pozměněné formě nebo byly přidány nové sloky.
Závěrem koncertu se interpret omluvil za fakt, že se v Olomouci znovu objeví nejdříve po Vánocích pročež jako přídavek zahrál jednu ze svých "vánočních" písní.