Tereza Žáková 
1) Bezpečnost na vedlejší koleji
Zakladatelům nově vzniklé ligy se sice podařilo před jejím zahájením přivést z NHL jednu z největších hvězd Jaromíra Jágra, který soutěži zajistil patřičnou pozornost. Přesto hned první sezóna byla tragická. A to doslova.
Ani ne dva měsíce od startu soutěže přímo na střídačce zkolaboval hráč Omsku Alexej Čerepanov. Jeho život zřejmě mohla zachránit včasná lékařská pomoc, té se mu však nedostalo. Sanitka už stadion předčasně opustila a její návrat trval více než patnáct minut. Když už dorazila, záchranáři hráči stejně nemohli pomoci. Chyběl jim fungující defibrilátor. Teprve devatenáctiletý Čerepanov pak o dvě hodiny později v nemocnici zemřel. Ani z této tragédie se však liga dostatečně nepoučila. Místo toho za necelé čtyři roky dopustila další. Doplatila na to Lokomotiv Jaroslavl.
Tým včetně tří Čechů mířil do Minsku k zahajovacímu zápasu nové sezóny. Tam ale nedoletěl. Letadlo vinou pilotů, kteří údajně zapomněli vypnou parkovací brzdu, vzlétlo příliš pozdě a zřítilo se. Neštěstí přežil pouze palubní inženýr Alexandr Sizov. Tato událost je považovaná za jednu z nejtemnějších v historii hokeje. Teprve následně se začalo přemýšlet nad bezpečností hráčů.
2) Konec v Lize mistrů
Úvodní sezóně KHL se také vůbec poprvé hrála evropská hokejová Liga mistrů. Té se zúčastnilo dvanáct týmů ze sedmi zemí a pro týmy z Kontinentální ligy to byla příležitost ukázat svoji dominanci. Magnitogorsk dokráčel až do finále a vedení KHL se dmulo pýchou. Mělo jít o jasnou záležitost, ale favorizovaný tým padl. Od švýcarského Curychu schytal debakl 0:5.
Tehdejší prezident KHL Alexander Medveděv prohru ruského celku nesl dost těžce. Už po třetím inkasovaném gólu ze sebe naštvaně strhl dres Magnitogorsku. Následně o pár dní později oznámil, že firma Gazprom, vlastnící největší zásoby zemního plynu na světě, už nadále Ligu mistrů sponzorovat nehodlá. Curych už tak možnost k obhajobě nedostal. Původní Liga mistrů zanikla po jedné jediné sezóně.
Později se ji podařilo obnovit. Týmy ruské KHL však účast odmítly. Pro jistotu. Představitelé KHL se sice chlubí nejlepší ligou v Evropě, na ledě to však nikdy nedokázali.
3) Nepovedené expanze
Vedení KHL nikdy neskrývalo touhu rozšířit soutěž po celé Evropě a Asii. Už první sezóny se kromě týmů z Ruska účastnily i kluby ze sousedního Běloruska, Lotyšska a Kazachstánu. Soutěž se v následujících letech povedlo rozšířit i o další týmy, ale expanze se časem ukázaly jako ne příliš úspěšné.
Skutečně konkurenceschopným výběrem, který dokáže s nejlepšími ruskými celky držet krok, byl pouze finský zástupce. Pražský Lev se sice jako dosud jediný mimo ruský tým dostal až do finále, ale následně kvůli finančním problémům zanikl. Stejný osud potkal i chorvatský Medveščak Záhřeb a o rok později také Slovan Bratislava. Z politických důvodů odstoupil ukrajinský Donbass Doněck a na mapě KHL už nenajdeme ani ruské týmy Chanty-Mansijsk, Togliatti, Novokuzněck nebo třeba Mytišči.
Místo plánované expanze a dohánění zámořské NHL tak soutěž sčítá spíše zkrachovalé kluby. V posledních letech se šéfové ligy navíc údajně poohlížejí po nových účastnících v Gruzii, Turkmenistánu, Uzbekistánu, ale také v Jižní Koreji či Spojených arabských emirátech. Tyto země rozhodně nepatří mezi hokejové a na kvalitě lize, která touží být nejlepší by rozhodně nepřidaly.
4) Peníze nejsou vše
Jak přesvědčit nejlepší evropské hráče, aby místo NHL toužili hrát Kontinentální ligu? Takovou otázku si nejednou kladli hlavní představitelé soutěže. Hvězdné hokejisty se liga snažila uplatit, nabízela jim velkolepé kontrakty, které je zabezpečí na celý život a o kterých si v zámořské NHL většina z nich může nechat jenom zdát. Přesto se lize povedlo zlákat pouze minimum hvězd.
Vidina velkého balíku peněz přilákala víceméně jen ruské duo Alexander Radulov a Ilja Kovalčuk. Později se do Ruska vrátil o rok dříve například i Pavel Dacjuk. Všichni tři však po určité době zatoužili po návratu za velkou louži a první dva zmínění se tam skutečně vrátili, byť jenom krátce. Další ruské hvězdy v čele s Alexandrem Ovečkinem či Jevgeniem Malkinem se zlákat nepovedlo. Udržet se navíc nedaří ani mladé ruské hráče. I ti raději obětují peníze a odcházejí si splnit sen do zámoří.
KHL tak hrají z velké části pouze hráči o které není v konkurenční lize zájem. Ti si ovšem do Ruska nejezdí splnit sen, ale primárně zabezpečit sebe a svoji rodinu. Ano, peníze hokejisty lákají, ovšem ne ty, kvůli kterým soutěž tak vysoké obnosy nabízí.
5) Propagandistické vedení
Hlavní důvod, proč se Kontinentální lize ani zdaleka nikdy nepodařilo přiblížit NHL. Za jejím zrodem totiž stojí především Vladimír Putin. Ten si hokej údajně oblíbil v roce 2007 na základě ruského vítězství na světovém šampionátu. Následně se rychle zrodila myšlenka založit soutěž, která jednou bude tou nejlepší. Vedením ligy pověřil své známé, do největších klubů vstoupily nejbohatší společnosti v zemi a z hokeje se poměrně brzy stal politický nástroj.
Jedním z největších sponzorů soutěže je mimo jiné průmyslový gigant Gazprom. Firma stojící za zrodem pražského Lva. Ruskému majiteli klubu a představiteli Gazpromu Jevgenijovi Myškovskému ale nešlo v první řadě o hokej. V Česku měl své obchodní zájmy, které se týkaly dostavby jaderné elektrárny Temelín. Ve chvíli, kdy ČEZ tendr zrušil, podporovat pražský klub už mu nedávalo smysl, a tak Lev Praha po dvou sezónách zanikl. Zvláštní konec v soutěži potkal také ukrajinský Donbas, který byl nucen ligu opustit poté, co přišel o svůj stadion. Ten mu vyrabovali a následně podpálili proruští separatisté.
I nedávná změna na střídačce nejbohatšího klubu z Petrohradu ukázala, že politika v Rusku do hokeje zasahuje víc než dost. Uznávaného trenéra Valerije Bragina o místo hlavního kouče připravil jistý Roman Rotenberg, který hokej sám nikdy nehrál a ani nikde doposud netrénoval. To však není vůbec žádný problém, pokud váš otec kamarádí s Putinem.
Od chvíle ruské invaze na Ukrajinu zasahuje politika do KHL ještě výrazněji. Jen několik dní od zahájení války se naplno rozjela honba za Gagarinovým pohárem, jako by se nechumelilo. Být i nadále součástí této ligy odmítl Jokerit Helsinky a ze soutěže odstoupil. Stejný krok učinil i lotyšský klub. Zahraniční hráči touží po návratu domů, jenže rozvázat platnou smlouvu v zemi, podle které se žádná válka nikde nekoná, není tak jednoduché. Velká část z nich se tak zřejmě osobně bude muset zúčastnit propagandy. Ruská hokejová federace totiž kontaktovala všechny kluby a nařídila jim podporu ruské armády. Každý z týmů následně musí povinně zaslat na federaci fotky a videomateriál, jak akce proběhla.
Ruské sportovní týmy byly nyní suspendovány téměř ze všech sportovních akcí a hokej není výjimkou. Jejich mezinárodní izolace je však kupodivu podle ruských deníků příležitostí pro KHL, aby rostla. V rozvoji jí má pomoci bývalý prezident Mezinárodní hokejové federace René Fasel, který se dlouhodobě netají blízkým vztahem s Putinem. Že z ní prchají a budou prchat legionáři, kteří lize dělají jméno? Pro ligu zřejmě žádný problém.
No uvidíme další sezónu, jak liga „poroste“. Bez zahraničních hráčů, peněz a bezpečnosti.
