Co jsi dnes snídala?
Ovesnou kaši z vloček, ze kterých ve výrobě oddělili lepek. Stávají se pak bezlepkové. Někdy snídám domácí chléb, který peče doma maminka. Dávám si ho třeba s marmeládou.
Museli jste doma hodně upravovat jídelníček, když jsi zjistila, že máš alergii na lepek?
U nás doma jíme bezlepkově všichni, protože mojí mladší sestře zjistili celiakii taky. Od té doby se u nás vaří a peče bez lepku. Když to člověk umí, tak zas velký rozdíl v chuti není. Jedinou výjimkou je běžné pečivo, které si rodiče kupují.
Kdy jsi zjistila, že musíš mít bezlepkovou dietu?
Bylo to dávno. Ještě před mými prvními narozeninami. Byla jsem často nemocná, pořád jsem byla unavená. Taky jsem toho moc nejedla. Často jsem byla v nemocnici. Krátce před narozeninami mi zjistili celiakii.
Pociťuješ nějaké nedostatky nebo problémy ve spojitosti se svým onemocněním?
Teď je to o dost lepší, než když jsem byla mladší. Pořád ale musím číst složení. Co mi dokáže zlepšit náladu je každé maličké zlepšení!
V říjnu jsi nastoupila na vysokou školu. Jak tam řešíš stravování?
Můžu chodit do menzy! Mívají tam i bezlepkové volby oběda, a za to jsem ráda.
Když se bavíme o jídle, máš nějaký svůj oblíbený recept nebo pekárnu?
Mám! Je tady, v Olomouci a jejich pečivo je k nerozeznání od obyčejného.
Co bys chtěla říct svému mladšímu já?
Celiakie není konec světa. Tvoje tělo je zdravější, čistější a má se lépe. Dneska můžeš upéct prakticky cokoli, suroviny jsou běžně dostupné. Vytrvej v pokusech, buď v pohodě a nevěš hlavu, když ti to nevyjde na první pokus.