Václav Kosař 
Max Verstappen už několik let patří mezi nejlepší jezdce v historii F1. Letošní sezóna navíc měla být pro jeho Red Bull stejně snadná, jako rok předtím. Vždyť loni Red Bull vyhrál 21 ze 22 závodů, sám Nizozemec z nich vyhrál 19 a překonával rekord za rekordem jakoby nic. Takže když vyhrál šest z prvních sedmi závodů, vedl šampionát jezdců o 48 bodů a Red Bull vedl ten týmový o 56 bodů, asi nikdo si nedokázal představit, že letošní rok bude ještě napínavý a plný překvapení. Ale přesně to se stalo. Už v sedmém kole, v italské Imole, se ukazovaly náznaky, že McLaren a Ferrari ještě mohou být hrozbou. Právě zde totiž oba týmy ukázaly zlepšení, takže Verstappenovo vítězství bylo více vydřené, než by si přál. A od příštího závodu v Monaku se celá sezóna otočila na hlavu. Tam vyhrál Charles Leclerc s Ferrari, druhý byl Oscar Piastri na McLarenu a Verstappen skončil až na šestém místě. Následující dva závody ještě opět vyhrál Verstappen, ale obě vítězství přišla po pořádné námaze. Poté nastal kompletní zlom. Verstappen nevyhrál následujících deset závodů, což bylo jeho nejdelší čekání od roku 2020.
Kdo se dostal do boje o Pohár konstruktérů?
Ve Formuli 1 se jezdí o dva tituly. Šampionát jezdců – ten je značně prestižnější pro všeobecné publikum – a šampionát konstruktérů – ten naopak zajímá hlavně týmy a sponzory. Max Verstappen od začátku jasně vedl ten jezdecký, takže logika ukládá, že by měl Red Bull bez problémů vést i ten druhý. Po prvních sedmi závodech se tak skutečně dělo, ale už tehdy bylo zřejmé, že má rakouský tým zaděláno na problémy. Boduje za ně hlavně jeden jezdec. Ten druhý, Sergio Pérez, neskončil od šestého kola v Miami na lepším než šestém místě a to se ukázalo jako problém. Od následující Imoly se jejich náskok na McLaren začal rapidně snižovat a oficiálně se pozice změnily během sedmnáctého víkendu, v Ázerbajdžánu, poté, co Oscar Piastri vyhrál a Pérez naopak boural. Po Velké ceně Spojených států, kde Charles Leclerc a Carlos Sainz získali pro Ferrari double, se před Red Bull dostala i italská stáj, k čemuž se ale schylovalo už déle. Náskok Red Bullu se Ferrari dařilo mazat, více či méně, od víkendu v belgickém Spa. A od závodu ve Spojených státech bojují o titul hlavně Ferrari a McLaren, stejně jako za starých časů. Pro oba by to byl titul po dlouhé době. Ferrari naposledy vyhrálo týmový šampionát v roce 2008, McLaren dokonce zpátky v roce 1998, kdy ani jeden z jejich jezdců nebyl na světě. Red Bull má stále matematickou šanci na titul, ale vzhledem ke strašné formě Péreze a kvalitě obou zmíněných týmů už do souboje s největší pravděpodobností nezasáhne. Na to pak navazuje i to, že Red Bull nemá stále jisté složení jezdecké sestavy. Helmut Marko, poradce pro celý Red Bull, potvrdil, že o jejich dvojici se rozhodne po posledním závodě v Abu Dhabi. Pérez i přesto, že má smlouvu na rok 2025, nemá jistotu místa, a to právě kvůli své formě. "Checo je více než 200 bodů za Maxem, takže je jasné, že titul už nezískáme," nechal se slyšet Marko po závodě v Las Vegas.
Verstappenův zasloužený titul
Zisk čtvrtého titulu byl pro Verstappena podstatně složitější než předchozí dva. V minulých dvou letech vyhrál prakticky vše, co se dalo a nedal svým soupeřům šanci. Na to i narážel při tiskové konferenci po závodě ve Vegas. "Loni jsme měli dominantní auto, ale ne každý dokázal ocenit, co jsme jako tým dokázali," řekl Verstappen. Letos to ovšem bylo jiné. Tedy až po prvních sedmi závodech. V těch si Max vybojoval rozhodující náskok na zbytek pole. Ve zbytku sezóny pak s autem, které málokdy bylo nejlepší v poli, jenom sledoval, jak se pomalu, ale jistě blíží soupeři. Hlavně pak Lando Norris na McLarenu. Pro Maxe bylo klíčových několik věcí. První jsou jeho vlastní talent a schopnosti, na které se mohl většinu času spolehnout. Druhá a třetí mají co dělat s McLarenem a Norrisem. McLaren se více soustředí na zisk týmového titulu, takže vše, co dělají, je v zájmu týmu, ne však nutně v zájmu Norrise. Ta třetí je pak Norrisova nezkušenost a zdánlivá neschopnost využít příležitosti. Od Velké ceny Španělska má McLaren lepší vůz než rakouský tým a Norris to potvrdil ziskem sedmi pole positions, ale k tomu přidal pouhá dvě vítězství. Navíc v několika z těchto dvanácti víkendů skončil i za nizozemským jezdcem. Souboj o titul pak v podstatě rozhodl víkend v Brazílii. Do něho šel Verstappen s náskokem čtyřiceti sedmi bodů. Do Velké ceny startoval dokonce až sedmnáctý, kdežto Norris získal pole position. Po jízdě hodné šampióna však Nizozemec zvítězil, Norris skončil až na pátém místě a do Las Vegas odjížděli s rozdílem šedesáti dvou bodů. Ve Vegas pak Verstappen dojel pátý a Lando šestý, což stačilo, aby se Verstappen stal čtyřnásobným mistrem světa. "Max byl o level lepší než všichni ostatní," chválil Verstappena Christian Horner, týmový ředitel Red Bullu po závodě.
Verstappen se ziskem tohoto titulu zařadil mezi legendy, Alaina Prosta a Sebastiana Vettela, kteří také získali po čtyřech titulech. Navíc se připojil k Schumacherovi, Vettelovi a Fangiovi, kteří získali čtyři tituly za sebou. Je to tedy další z mnoha úspěchů, které Nizozemec během své kariéry získal.
