Stanislav Petřík 
1) Sbírejte pouze ty houby, které bezpečně znáte
Hlavní zásada všech houbařů, která by se měla tesat do kamene. Každým rokem se mnoho neznalých houbařů stane obětí vlastní nevědomosti. Někteří mají lehkou žaludeční nevolnost, jiní se ocitnou v ohrožení života a jsou i tací, kteří otravě podlehnou. Ty nejhorší otravy způsobuje muchomůrka zelená, tygrovaná a nebo také pavučinec plyšový, který pomalu rozkládá naše trávicí ústrojí. Všechny houby, s jejichž určením si nevíte rady, tak raději nechte v lese, případně zajděte do nejbližší mykologické poradny, kde vám s určením konkrétního druhu rádi poradí.
2) Houby se netrhají, ale opatrně vytáhnou z půdy
Při nálezu jedlé houby, která se hodí do vašeho košíku, se musí postupovat přesně podle rad mykologů. Ti praví, že nejdříve se houba musí kroutivými pohyby do stran opatrně vyjmout z půdy. V žádném případě nesmí zůstat zbytky plodnice v zemi, poněvadž začnou brzy hnít a poškodí okolní podhoubí. Zbavíme se jak zbytků hlíny a podhoubí, tak nečistot na klobouku (jehličí a prach). K odstranění můžeme použít malý štěteček, který je dnes již standardní součástí houbařských nožíků. Jakmile budou všechny nečistoty odstraněny, tak je přesuneme do díry a pečlivě zahrneme hlínou, aby nedošlo k vyschnutí podhoubí.
3) Houby a igelitová taška nejdou dohromady
Znáte to. Jdete si takhle z práce a najednou se před vámi zjeví nádherný hříbek. Už ho vidíte ve smaženici, ale není ho kam dát. Bohužel, to nejjednodušší řešení je často i to nejhorší. Platí to i v případě igelitových sáčků, které nečekaný úlovek před okolními vlivy neochrání, ba naopak – houba ztratí přístup k čerstvému vzduchu, začne se velmi rychle zapařovat a to podpoří vznik hnilobných látek. Stačí hodinka v takovéto „sauně“ a ještě před chvilkou svěží hříbek se promění v nepoživatelnou hmotu. Proto platí – pro uskladnění nalezených hub používejte výhradně košík nebo plátěnou tašku.
4) Houby a alkohol – zrádný oxymorón
Otázka souběžné konzumace těchto „slastí života“ je poněkud komplikovanější, než se na první pohled může zdát. Není pravdou, že se vám po konzumaci skleničky piva udělá hned zle, naopak to podporuje trávení. Nevolnost se dostaví až při spořádání většího množství alkoholických nápojů. Známá poučka, že když je alkohol podáván v malých dávkách, neškodí, zde tedy určitě neplatí. Dokonce existují i druhy, jejichž míchání s alkoholem se zapovídá – jedná se o rod hnojníků.
5) Modráky – dobré hřiby, ze kterých vám může být šoufl
Kdo z nás by neznal hřiby kováře a koloděje, výborné hřiby? Rostou už v květnu, vynikají svou masitostí a často i nízkou červivostí. Ovšem pozor – v těchto hřibech se kumulují látky, které při nedostatečné tepelné úpravě mohou způsobit dosti nepříjemné zažívací potíže. Doporučuje se tedy tyto modráky déle povařit – dvacet minut bohatě stačí – a můžete servírovat. Pozor však na záměnu s hřibem satanem, který se odlišuje zejména bílým povrchem klobouku. Za syrova je jedovatý, po důkladném povaření je údajně neškodný, ale s nositelem takového přízvisko si není radno zahrávat!
6) Skladování konzervovaných hub se nesmí vymknout kontrole
Zvýšená pozornost se musí věnovat také dalšímu uchovávání hub. Jestliže houby sušíme, je třeba dohlédnout na to, aby byly dotčené kousky hub opravdu usušené. Jakákoliv vlhkost je totiž živnou půdou pro rozmanitou paletu plísní, které se postupně rozlezou do celé várky sušených hub. Pokud houby nakládáte do octa, tak dbejte na dokonalé uzavření sklenice. Pokud by bylo víčko poškozené či nesprávně nasazené, vzduch velmi rychle pronikne do roztoku a i v tomto případě započne velmi rychlý hnilobný proces.
