Nikola Jeřábková 
Odlišnost ale vůbec nemusí být negativní. Co když ta holka konečně našla způsob, jak vyjádřit sebe samu a make-up je pro ni každodenní radost nebo jí pomáhá cítit se sebevědoměji?
Pamatuji si, když jsem si nechala propíchnout více náušnic do ucha, mé babičce se to vůbec nelíbilo. V době jejího mládí to byl znak problémových lidí a žádná slušná dívka by to neudělala. V naší době je to naprosto normální. Nevidím důvod, proč by si každý nemohl nosit co chce, když se mu to líbí.
Období, kdy se v módě objevily roztrhané džíny, také nenechalo mnoho starších lidí klidnými. Obzvláště tito lidé si otázky typu: „Proč by si někdo kupoval již předem zničené oblečení?“ A vnoučatům říkali: „Dej to sem, já ti to zašiju. Takhle přece nemůžeš chodit!“
Dokonce mám pocit, že vzhled je často ta první věc, na základě které si senioři do nás mladých rýpnou. Ale proč? Čím je omezuje to, co máme na sobě? A není zvláštní urážet někoho kvůli vzhledu? Není to dokonce mnohem více neslušné než to, co oni považují za neslušné na nás? Přijde mi to smutné. Nikdy by mě nenapadlo urážet náhodnou babičku ve vlaku jen kvůli tomu, jak vypadá. Tak proč ji napadne odsuzovat za tu samou věc mladou holku?
I ta předchozí generace byla nepochopena tehdejší starší generací, přitom neměla pocit, že dělá něco špatně. Tak proč teď soudí mladší generaci? Není naopak hezké, kolik možností a svobody v této době máme?
Možná bychom mladé lidi měli místo kritizování raději podporovat a učit se od nich. Jsou vystavováni novým výzvám, které starší lidé nemusí chápat. Každý by si měl uvědomit, že svět se vyvíjí a my s ním.
