Tomáš Kolátor 
Po zimě bývá hřiště Větrného Jeníkova ve špatném stavu. Najde se zde vše od výmolů, krtinců a polámaných větví až po rachejtle a nedopalky od cigaret. „Hřiště je v hrozném stavu, protože sem nikdo přes zimu nechodí. Je potřeba to dát zase do pořádku,“ komentuje stav trávníku, který jen zdaleka připomíná hrací plochu, předseda týmu Jiří Skořepa.
Aby se na pažitu dalo zase hrát, svolává předseda fotbalovou brigádu. Zpravidla ji tvoří sami hráči, kteří za odměnu dostanou něco malého na zub a možná místo v základní sestavě. Jeníkovští se na hřišti tentokráte scházejí v 7 lidech a jasně si rozdělují své role.
Tři z nich se ihned vrhají na nerovné hřiště. S vozíkem naplněným až po okraj hlínou se pouští hlava nehlava k zarovnávání terénu. „Tak především je nejdůležitější zašlapat krtince a zasypat výmoly, aby si hráči nezlomili nohu,“ dodává ke svému počínání záložník Libor Hlaváček. Již před týdnem hrací plochu přejel válec, který za normálních okolností urovnává pouze asfalt na silnici. „Hodně nám to pomohlo, ale co bychom dali za kus trávníku z Camp Nou“, říká s úsměvem útočník Michal Městka.
Mezitím, co se hřiště zkrášluje, další dva dobrovolníci vytírají podlahy v kabinách a vyklízejí nepotřebné harampádí, které se zde po čas zimního období nahromadilo. „Do šaten vždy po konci utkání dáváme sítě z branek. Ty se ale musí pověsit na věšáky, jinak by nám je sežraly myši. Už se nám to jednou stalo,“ mluví o všedních problémech týmu s hadrem v ruce mladý středopolař Tomáš Dvořák.
Poslední dva brigádníci naskladňují bufet, ve kterém nechybí ani sladkosti pro nejmenší hráče. „Limonády, pendreky, klobásy. Všechno tady máme. Když je hezky a očekáváme hodně lidí, máme i čepované pivo,“ snaží se nalákat fanoušky vrchní bufetář Leoš Kořínek.
Ke konci dne ještě brigádníci chtějí opravit zábrany, které zachycují míče kopnuté mimo bránu. To už ale aprílové počasí brnká na nervy všem dobrovolníkům, a tak za dubnové sněhové vánice práce zanechají a jdou na zasloužené pivo do místní restaurace.
