Tereza Ocetková 
Prvnímu ročníku akce s názvem Extrem Food Festival propůjčilo své prostory olomoucké centrum Artum, většina festivalu se tedy odehrávala pod střechou. To nejzajímavější ovšem bylo právě pod širým nebem, na malém plácku lemovaném stánky.
Vše začalo ochutnávkou nejsmradlavějšího ovoce na světě. ,,Durian,“ bylo mi řečeno, ,,chutná asi jako tvarůžky s banánem a cibulí.“ To podnítilo mou zvědavost. Moje chuťové buňky opravdu musely projít touto zkouškou, nikdy více. Od divné pachuti mi nepomohl ani nápoj z ptačích hnízd. Další stánek vypadal poněkud exotičtěji. Japonská kuchyně. Vynikající polévka s ředkvičkou a klíčky se skvěle hodila k syrovému lososovi zabalenému do plátku řasy.
Ta pravá exotika ovšem přišla s pohledem mírně doleva. V krabičce na svačinu vedle sklenice s cvrčky a šváby se svíjela hrstka červů, které kuchař fundovaně házel na pánev a obratem je servíroval s kouskem pečiva a míchaným zeleninovým salátem. Jako třešničku na dortu přidával doporučení nejíst cvrčkovy zadní nožičky. Což se mi nepovedlo, ale i tak jsem si pochutnala. Mezi námi, opražený hmyz opravdu chutná jako oříšky. Abych byla upřímná, ochutnat šnečí speciality jsem se neodvážila, soudě podle výrazů těch, kteří odvahu měli, byla i tato francouzská pochoutka opravdu nezapomenutelná.
Festival netradičního jídla samozřejmě nebyl jen o hmyzu či mlžích, ale také o spoustě přednášek, koncertů a dalších doprovodných akcí. Já jsem si ovšem odnesla hlavně vzpomínky v žaludku a už dopředu zarezervovanou vstupenku na další ročník. Nic se samozřejmě nevyrovná konzumaci červů ve společnosti afrických domorodců za zvuků deštného pralesa, můžeme se ale alespoň pokusit přenést si tuto atmosféru na okamžik do našich všedních středoevropských životů.
