Vlastislav Šulák 
Olympic předchozí desku Kaťata vydal před pěti lety. Oblibu si získala píseň Pálím tvář, kritiku naopak schytala titulní píseň. Bombarďák stylem i zvukem na tuto desku navazuje. Byly lehce utlumeny basy, což paradoxně v tomto případě zvuku prospělo. Co však utlumeno nebylo, je tvrdost a spolupráce s textařem Lukášem Korandou. Ten se ukázal být dobrým autorem zapamatovatelných a aktuálních textů. Album nahrála sestava ve složení Petr Janda, Milan Broum, Martin Vajgl a Pavel Březina. Služebně nejmladší Březina se poprvé představil na již zmíněné desce Kaťata.
Album začíná titulním songem Bombarďák, ke kterému byl natočen klip. Zvláštností je dvojhlas Jandy a Březiny. Ten působí svěže a neoposlouchaně. Na první dobrou je také rozpoznatelné, že autorem textu je Robert Kodym („Mám čtyři motory a dvatisícešestset pegasů ..."). Refrén se snadno dostává pod kůži, text jakoby odpovídá na historii kapely. Působivé je kytarové sólo.
Kodym napsal text také k písni Uřvaná Lilith. U ní se ale jako povedenější jeví hudba. Broumovy vyhrávky na basu potěší nejednoho posluchače. Hitové ambice má balada Dřív než se setmí. Janda zde zajímavě pracuje s hlasem. Text napsal Lukáš Koranda, čímž navazuje na oblíbenou Pálím tvář. Píseň Heja, heja otevírájí klávesy, na tvrdosti přidávají hutné bicí. Díky refrénu by se mohla osvědčit na koncertech. Jen škoda podobnosti názvu s písní Hejá na předchozí desce. Fajnšmekři by si ji mohli dokonce splést se stejnojmennou kontroverzní písní od Ivety Bartošové.
Olympic má na co vzpomínat. Toho využívá v písni Zatoulaná, ve které je k nalezení odkaz na megahit Okno mé lásky. Díky příjemnému refrénu se dobře zapamatuje. Po již probrané Uřvané Lilith přichází mela s názvem Jaro. Petr Janda ve svých 82 letech dokazuje, že má plno energie a metal mu není cizí. Jednoduchý text může připomínat song Ukaž jak umíš rychle hrát z alba Když ti svítí zelená. Další na řadu přichází Trpaslík, což byl i alternativní název celého alba. O text, který se lehce strefuje do lidského ega, se postaral sám Janda. Propracovaně zní střídání poloh, výborná basa je třešínkou na dortu. Celkově Trpaslík neurazí, zrovna dvakrát ale nenadchne. Březinovy klávesy příjemně navozují atmosféru 80. let v písni Byla má. Opět chytlavý refrén kazí fakt, že pokud si bude stále dokola pozpěvovat slovo má, vyklube se z toho člen rodiny, který do kontextu skladby vůbec nezapadá. Díky své gradaci je jinak skladba povedená.
Další v pořadí je položka Kdo se bojí. Chytlavý refrén opět umocňuje dvojhlas Jandy a Březiny. Písěň o intrikách, podrazech a lžích je aktuální snad v každé době. To stejné platí u písně Anonym. Všeříkající text o kritice a výsměchu má v sobě jisté poselství. Dojem kazí jen krkolomný refrén.
Předposlední písní je A tak se neptám. Jindy povedený klávesový podkres zde dodává až popový nádech, což se ke zbytku desky moc nehodí. Ploužáky se na ní ale budou tancovat dobře. Příjemným osvěžením je opět dvojhlas. Na závěr přichází Bílá hora. Píseň má až historickou atmosféru. O text, který se váže právě k české historii, se postaral Ondřej Fencl. Závěr alba působí temně, ale efektně.
Od Olympicu už asi nelze čekat nějakou převratnou novinku. Bombarďák ale zní tvrdě a moderně. Kvalitní zvuk z Jandova studia Propast je téměř samozřejmostí. Milovníci hitů Osmý den nebo Jasná zpráva budou tvrdit, že tato deska je zbytečná a nicneříkající. Pokud jí ale dáte šanci, litovat rozhodně nebudete. Dobře se poslouchá, texty se zarývají pod kůží a samotná hudba potěší. Písně mají maximálně čtyři minuty, takže album příjemně ubíhá. Slávy trilogie koncepčních alb Prázdniny na Zemi, Ulice a Laboratoř ze začátku 80. let album nedosáhne, celkově si ale v diskografii nevede špatně.
„Mám to rád. Napořád. To nejde vzdát." Těmito slovy začíná refrén titulní písně. Je to v podstatě i heslo samotného Olympicu. Petr Janda ale v několika rozhovorech naznačil, že se může jednat o poslední album skupiny. Nikdo nemládne, navíc skládání mu zabralo více času než u předchozích desek.
„Dva roky jsem na tom seděl," prozradil Janda v rozhovoru na rádiu Impuls. I když má stále chuť tvořit jako za mlada, ne vždy to jde jednoduše. Olympic už jednou skončil, konkrétně v roce 1993. O rok později se vrátil s povedeným albem Dávno. Uvidíme, jak tomu bude tentokrát. Pokud Bombarďák znamená konec této rockové legendy, určitě se jedná o závěr povedený a hudebníci by se rozloučili se ctí.
Album si můžete pořídit na LP, CD nebo poslechnout on–line.
Seznam skladeb: Bombarďák, Dřiv než se setmí, Heja, heja, Zatoulaná, Uřvaná Lilith, Jaro, Trpaslík, Byla má, Kdo se bojí, Anonym, A tak se neptám, Bílá hora
Nahráno: leden–únor 2025 ve studiu Propast
Sestava: Petr Janda – zpěv, kytara; Milan Broum – baskytara; Martin Vajgl – bicí; Pavel Březina – klávesy
