Matěj Vrba 
První zmínka o obci Fláje (ve starší literatuře Fleyh) pochází ze středověku. Už v této době bylo místo s vodou svázáno. Obec se totiž rozkládala podél Flájského potoka, jehož tok využívali dřevorubci pracující v okolních lesích. V pozdější době byl v místech vybudován Flájský plavební kanál.
Fláje žili svým život až do roku 1945. Ani jim se totiž nevyhnulo nucené vysídlení německých obyvatel. Následně bylo tehdejší vládou rozhodnuto o výstavbě vodní nádrže pro zásobování Teplicka, Mostecka a Bílinska pitnou vodou. Na začátku 50. let se pak začalo s postupnou přípravou stavby přehrady. „Na konci 50. let ukončila činnost Flájská základní škola. Žáci se museli přesunout do nedalekého Českého Jiřetína. V tu dobu se začali obyvatelé Flájí postupně stěhovat pryč. Poslední rodina obec opustila v roce 1961,“ uvedla pamětnice Jana Sýkorová.
V roce 1963 byla dokončena stavba hráze a místo se pomalu začalo plnit vodou. Jediná budova, která zatopení unikla je kostel svatého Jana Křtitele, který po rozebrání putoval do Českého Jiřetína.
„Kvůli vybudování ochranného pásma okolo nádrže následně zanikly vesničky Vilejšov (Willersdorf) a Mackov (Matzdorf). Osady totiž leží na tocích napájející flájskou nádrž,“ uvedl Urich Möckel z webu Böhmisches Erzgebirge.
Obyvatelé těchto vesnic, kterých bylo dohromady okolo 500, se na přelomu 50. a 60. let museli také přestěhovat. Nejčastěji se přesunuli do blízkých města obcí v okolí.
Dnes je stále patrné, kde se obec Vilejšov nacházela. Na místě jsou k vidění zarůstající základy několika domů a malý rybníček s rozpadajícím se náhonem.
Ani z Mackova se toho příliš nedochovalo. Okolo hlavní cesty se nachází několik zarůstajících základových zdí. Sem tam se dá narazit na podstavec křížku nebo desku z pomníku. Okolí bývalé vesnice však pomalu pohlcuje blízký les.
