Procházka je na tři hodiny a uzpůsobená i turistům s menší fyzickou kondicí. Začíná se v informačním bodu agentury, která má naši tour na starosti. Vyfasujeme boty, mačky a cepín. Dodávkou vyrážíme blíž k ledovci a od zastavení auta musíme jít ještě 20 minut až se konečně dostaneme k mostu, který přejdeme přímo až pod ledovec. Je mohutný, nekončící a zároveň naprosto krásný díky své modrobílé barvě. Svínafellsjökull budí respekt a jakmile se na něm ocitnete, uvědomíte si, jak maličcí jsme lidé. Je to opět jeden z důkazů, kdy nám příroda dává jasně vědět, kdo je tu pánem. Cesta vede kolem kamenů, které na sobě mají třeba i 200 let starý mech. Je to jediná flóra, kterou na ledovci můžete vidět.
Až vystoupáte výš, polije vaše tělo i mysl pocit štěstí. Máte dobrou náladu, že právě vy stojíte na kopci ledovce a vidíte tu nádheru pěkně zblízka. Slyšet průvodce říkat, že ledovci tají několikrát rychleji než dříve a nestačí se obnovovat, dojde vám, že procházku na ledovci už možná další generace dětí zažijí jenom ve videu. Obklopil nás smutek a zároveň trochu bezmoc, protože vidíme, že problém je opravdu rozlehlý a nemá jednoduché řešení.
Procházku po ledovci naprosto doporučuji. Je to krásná podívaná, při výšlapu zapomenete na okolní svět a užíváte si přítomnost daného okamžiku.