Jan Šimek „Počkejte, až navštívíte halu. Něco podobného jste ještě neviděli. Je to sakra nádherná stavba. I hloupá dlažba je z italského mramoru,“ hlásí upovídaný taxikář cestou z letiště. Má pravdu. Ralph Engelstad Arena uvedená do provozu v roce 2001 uchvátí fanoušky na první pohled.
Nejprve vás přivítá obří logo s hlavou indiána. Jakmile se otevřou dveře, zatají se vám dech. Mramorová dlažba chodby září leskem, bezpochyby by se z ní dalo jíst. Před vámi stojí socha Ralpha Engelstada, místního mecenáše. Ten nechal moderní halu postavit v přepočtu za více než 2,5 miliardy korun.
Multimilionář Engelstad, který v Las Vegas provozoval obří hotel s kasinem, věnoval arénu své alma mater University of North Dakota. Zemřel v roce 2002, rok po otevření stadionu. „Žádný sen se nestane skutečným, dokud se neprobudíte a nezačnete pracovat,“ říkával často.
Vzpomínky, tradice i česká stopa
Když procházíte útrobami arény, mrazí vás v zádech. Vlastně ne. V celém těle. Cítíte úctu k tradici a historii. Po zdech visí desítky velkých portrétů a dresů s čísly těch, kteří v minulosti hrdě reprezentovali zdejší univerzitní tým. Jsou to třeba Ed Belfour, Dennis Hextall, Bob Joyce, James Patrick a další bývalí hráči NHL. Dříve zde hrály i současné hvězdy elitní zámořské soutěže jako T. J. Oshie, Zach Parise, Jonathan Toews, Travis Zajac a další.
Válel tady i český útočník Zdeněk Marek. Mistr světa z roku 1949 nechybí na fotografii výběru z ročníku 1950/51. V popisku je uveden jako Stan Marek. Celá hala je poseta indiánskými logy týmu. Jsou na zdech, dlažbě, kobercích. Všude, kam se podíváte. Arénu jich prý zdobí více než 2200.
V nasvícených vitrínách jsou k vidění zajímavé hokejové artefakty i připomínky mezinárodních událostí, které Ralph Engelstad Arena hostila. Namátkou třeba juniorské mistrovství světa 2005, na kterém česká dvacítka vybojovala bronzové medaile. Vězte, že své čestné místo má i podepsaná hokejka tehdejšími českými reprezentanty do 20 let.
Každý zápas vyprodáno? Normálka
Pro hokejové zápasy má hala kapacitu 11 643 míst a není problém ji zaplnit. „Hokej je v Severní Dakotě hodně populární obecně, i tady na univerzitě je to sport číslo jedna, hlavně ten mužský. Máme i kvalitní ženský program, ale nejznámější jsou muži, kteří letos poosmé vyhráli Final Four a získali titul NCAA (National Collegiate Athletic Association - pozn. red.). Na jejich zápasy bývá pravidelně vyprodáno,“ říká Ross LaDue z mediálního oddělení sportovní sekce univerzity.
„Je neuvěřitelné, že na univerzitní hokej se přijde podívat dvanáct tisíc lidí. Týmu to dodává velké sebevědomí,“ připojuje slovenský brankář Matej Tomek, který působí ve zdejším týmu. „V průběhu celého utkání navíc hraje živá skupina, což atmosféře dodává velmi dobrý dojem,“ doplňuje rychle.
Jen škoda, že mistrovství světa příliš netáhne. Vždyť nejvyšší návštěvy na turnaji zaplnily nádhernou Ralph Engelstad Arenu ani ne z jedné třetiny. Lidé jsou prý namlsáni úspěchem univerzitního celku a s teplejším počasím vyráží ven. „V tomto období se většina dětí věnuje jiným sportům. Jen co vysvitne sluníčko, spěchají si zahrát basket, baseball, americký fotbal a další podobné sporty,“ vysvětluje Jaroslava Šolcová, česká rodačka, která žije v Grand Forks společně s manželem od roku 1991.
„Sport má na univerzitě dlouhou tradici. V našich programech je mnoho odvětví, každý z nich má své zázemí na fakultě, realizační tým i program. Studenti mohou dostat na základě účasti ve sportovních týmech stipendia, díky kterým pak na univerzitě studují a mají hrazené některé výdaje,“ popisuje LaDue.
Navzdory tomu si univerzita nemůže dovolit rozhazovat, musí šetřit. Pro příští sezonu tak plánuje škrty v rozpočtu. Hokeje coby nejpopulárnějšího sportu se sice nedotknou, zrušeny ale budou baseball a golf.
Spor o indiána a hokejová grilovačka
Hokejisté univerzitního týmu mají k dispozici špičkové zázemí. „Na lepším místě jsem nebyl. Aréna a náš komfort v šatně je porovnatelný s některými kabinami v NHL,“ tvrdí gólman Tomek. Jak by také ne, když před necelými dvěma roky došlo k rekonstrukci hráčských prostor za téměř 80 milionů korun, které na ni vynaložila Engelstadova nadace.
Grand Forks místní hrdě označují za hockeytown. Ve městě často potkáváte lidi oblečené v barvách univerzitního mužstva. Místní fanshop frčí naplno a vedle oblečení nabízí spoustu dalších produktů a upomínkových předmětů s logem University of North Dakota včetně vskutku netradičních. Je libo zvon nebo koště s násadou ve tvaru hokejky či set na grilování složený z hokejek a šňůrek do bruslí? Není problém. Koupit si můžete i golfovou hůl či obleček pro psa.
Ne všechno ale jde v životě jen hladce. Také zdejší hokejová továrna musela řešit několik vážných problémů. Veřejností nejvíce propíraná byla tahanice kolem loga Siouxe. V roce 2005 totiž NCAA vydala nařízení doporučující všem univerzitám vyřadit indiánskou symboliku z užívání, protože ji považovala za urážející. Univerzita se proti tomuto nařízení ohradila a nakonec NCAA zažalovala. V té době se jejich hokejový týmy jmenoval „Fighting Sioux“ a jako logo používal hlavu indiána.
Dva roky poté se vedení univerzity a NCAA společně dohodla, že název může zůstat za předpokladu, že University of North Dakota získá podporu obou indiánských kmenů ve státě. To se však povedlo jen u jednoho z nich, a tak se klub musel přejmenovat. V univerzitním hlasování bylo zvoleno jméno „Fighting Hawks“. Velký nápis „Home of the Fighting Sioux“ musel ze stadionu zmizet, nahradil jej „Home of North Dakota Hockey“. Logo indiána však v hale zůstalo, protože žádný sen se nestane skutečným, dokud se neprobudíte a nezačnete pracovat.
