Samotným problémem není jen to, zdali je tříletý trest odnětí svobody za znásilnění nezletilé dívky dostatečný, ale především to, že i tento trest je měnný a soud jej může snížit na pouhou podmínku, aniž by uvedl závažný důvod, proč tak udělal. Podle Ústavního soudu porušil Krajský soud práva oběti. V dané fázi procesu nemohl nic změnit a pouze konstatoval, že trest je nepřiměřeně mírný a že v procesu došlo k několika chybám. I přes to odejde obviněný s podmínkou a ke spravedlnosti nedojde.
Ústavní soud prozradil, že Krajský soud nepřikládal takovou váhu následkům činu pro dívku a polehčoval situaci pro obviněného velmi stereotypním způsobem „dívka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným“. Toto tvrzení bylo navíc nepodložené.
Nemohu myslet na jiné slovo, než je „výsměch“. Výsměch Krajského soudu nejen nezletilé dívce, která se v útlém věku stala sexuální obětí, ale i všem ženám v České republice, které stále čekají na spravedlivé odsouzení násilníků. Soudní systém opět ukázal, že ženám bezpečí nezajistí, a že se na něj nemohou spolehnout.
Pokud se soudy budou dopouštět podobných rozhodnutí, mohou oběti ztratit víru ve spravedlnost a nebudou se chtít obracet na státní orgány s žádostí o ochranu. Potřebujeme důslednější legislativu, která by vyloučila možnost podmíněných trestů u závažných sexuálních trestných činů. Je nutné posílit možnosti obětí se účinně bránit v trestním řízení, například zavedením práva podávat opravné prostředky, a ne pouhou možnost peněžního odškodnění, které žádné bezpečí oběti nepřinese, když se její násilník stále pohybuje svobodně po světě.
Přála bych všem ženám a dívkám, aby se jednou vzbudily do České republiky, v níž soud nebude polehčovat znásilnění a nebude se přiklánět na stranu násilníka pod nepodloženými důkazy či tvrzeními. Přála bych všem ženám a dívkám, aby dosáhly své spravedlnosti a cítily se bezpečně ve své zemi, protože právě teď tomu tak není.