po., 15. červenec 2024 18:00

Stát versus zkáza Husákových dědů. Čeští politici bojují s porodností

Lidovci navrhují snížit rodičům daňovou sazbu, a to s ohledem na počet dětí. Lidovci navrhují snížit rodičům daňovou sazbu, a to s ohledem na počet dětí. Zdroj: Unsplash/Alexander Dummer
Kdyby Česko dostalo za uplynulý rok vysvědčení, u předmětu porodnost by se pnula jedna velká pětka. V roce 2023 se totiž narodilo rekordně málo dětí a nevypadá to, že by se situace měla v nejbližší době zlepšit. Ekonomové předpovídají, že následky nízké porodnosti stát nejvíc pocítí s odchodem tzv. Husákových dětí do důchodu. Řítíme se tak do pořádného průšvihu. Pokouší se čeští politici o reparát?

Demografický vývoj u nás není příliš příznivý. Podle ekonoma Mojmíra Hampla už nyní, v době, kdy pracují nejsilnější ročníky Husákových dětí, funguje důchodový systém stylem „nalej-vylej“. „Co já dnes zaplatím, dostává zítra moje maminka v důchodu,“ popsal. Až Husákovy děti odejdou do důchodu, nastane opravdu malér. Odborníci proto bijí na poplach.

Stále se jim však ještě daří i nacházet příležitosti k pochvale. Podle sociologa Daniela Prokopa se státu podařilo vybudovat adekvátní systém dávek. Díky tomu, že Česko zdvojnásobilo výši příspěvků na bydlení a přídavků na děti, se podle něj také podařilo výrazně zredukovat chudobu. Celkově se však odborníci shodují na tom, že má politické zápolení s porodností ještě spoustu much. Klesající trend podle nich politici nezohledňují na daních a zejména pak v dostupnosti služeb. „Reforma dávek jde dobrým směrem. Měli bychom se zaměřit na strukturu daňového mixu a na dostupnost služeb pro spodních třicet procent rodin,“ řekl Prokop na konferenci o prosperitě rodin.

To, že stát nebere v úvahu dopady nízké porodnosti v daňovém mixu, podle něj systém pálí nejvíc. Poukázal přitom na daňovou reformu, kterou navrhla a prosadila vláda Mirka Topolánka v roce 2008 a která nastavila rovné daně s velkou slevou na poplatníka. „Kdyby se na ni od roku 2009 nesahalo a jen se valorizovaly slevy, tak by lidé, kteří mají plat 20 až 25 tisíc a mají děti, platili na daních o pět až sedm tisíc ročně méně,“ namítl sociolog. To se však nestalo a nejvíce na tom prý aktuálně tratí právě klíčová skupina rodičů s příjmem do 30 tisíc korun.

Co se týče dostupnosti služeb, tam je podle odborníků nejpalčivějším problémem nedostatek předškolní péče. „Měli by podpořit její dostupnost,“ upřesnil ekonom Lukáš Kovanda. „Je prokázáno, ve Švédsku, v Německu nebo v Japonsku, že obce, které mají dostupné školky, mají vyšší porodnost,“ doplnil Daniel Prokop.

Další vadou systému je nedostupnost bydlení. „Česká města, a zejména Praha, jsou na tom s dostupností bydlení opravdu špatně, a to jak co se týče kapacity, tak cenově. To má obrovský vliv na plánování dětí,“ upozornil sociolog Prokop. Podle Lukáše Kovandy by se politici měli zasadit o „vzpružení“ legislativy týkající se povolovacích procesů výstavby nemovitostí. „To by vytvořilo tlak na zmírnění cenového růstu bydlení, takže by se zvýšila jeho dostupnost pro mladé rodiny,“ vysvětlil ekonom. Prokop uvedl, že se stát příliš soustředí na poptávku, přitom by měl namísto toho v oblasti bydlení řešit spíše nabídku.

Otázkou však zůstává, kde na to všechno vzít peníze. Možnosti podle odborníků jsou. Kromě důchodové reformy, která by zohledňovala demografické změny ve společnosti, je potřeba upravit také pracovní trh. „Vytlačujeme spoustu lidí z pracovního trhu. Jde o špatně využitou migraci, velmi pozdní návrat rodičů na pracovní trh kvůli nedostupnosti školek, vytlačení stovek tisíc lidí do šedé ekonomiky kvůli exekucím a malá podpora pracujících důchodců,“ vyjmenoval Prokop. Mimoto jsou podle něj potřeba změny i ve zdravotnictví, a to zejména v oblasti prevence. Dle jeho slov jsou totiž zdravotní problémy spojené třeba s konzumací alkoholu nebo s obezitou čím dál častěji důvodem obrovských a zbytečných nákladů.

Nízká porodnost se v posledních měsících řeší napříč politickým spektrem. Zejména ve vládní koalici však ne a ne najít konsenzus.

Nemáš děti? Zaplať!

Pro mnohé svéráznou taktiku, která by měla přispět k „rozrození“ Česka, přinesli koncem dubna lidovci. Ti chtějí v pětikoalici prosazovat zvýšení sociálních odvodů bezdětným. Aktuálně zaměstnanci přispívají na sociální pojištění 7,1 procenta z hrubého příjmu, z čehož 6,5 procenta je určeno na důchody a 0,6 procenta na nemocenské pojištění. KDU-ČSL však usiluje o změnu – bezdětní by podle ní měli nově přispívat na důchody o dva procentní body více. Tím by jejich celkové odvody dosáhly 9,1 procenta. Naopak rodičům by lidovci sazby snížili, a to s ohledem na počet dětí. Rodiče dvou potomků by podle lidoveckého návrhu do systému přispívali pouze 6,1 procenta z hrubého výdělku, trojnásobní rodiče 5,1 procenta. Strana navíc usiluje i o zvýšení daňové slevy. Částka by se rovněž odvíjela podle počtu potomků. Na jedno dítě by ji KDU-ČSL chtěla ročně zvednout na 1 200 až 2 400 korun, na dva potomky o 3 600 až 7 200 korun, u tří a více dětí by se částka mohla vyšplhat až na 14 400 korun. „Jsme si vědomi, že rodiny byly zasaženy vysokou inflací. Tohle je naše odpověď na to. Chceme podpořit rodiny a to, aby se rozhodovaly místo jednoho dítěte mít více dětí,“ shrnul Benjamin Činčila, vedoucí oddělení analýz MPSV ČR.

Lidovci se na konferenci o prosperitě rodin nechali slyšet, že by chtěli, aby tyto změny začaly platit v příštím roce. Stát totiž podle nich současným systémem znevýhodňuje maminky více dětí, a to podle Jurečky může mnohé ženy od rodičovství odradit. „Když totiž na rodičovské zůstanou déle než šest let, už není možný růst v platových stupních. Ta maminka už nikdy nedožene svou kolegyni, která se do šesti let vrátila. To je diskriminace jako vyšitá,“ spílal ministr s tím, že se tento model propisuje i do důchodového systému. Vícenásobné maminky ho mají mnohem nižší.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je však ohledně lidoveckého návrhu skeptický. „Vzhledem k našemu konsolidačnímu úsilí v tomto volebním období pro tak zásadní operaci nevidím fiskální prostor. Pokud by valorizaci někdo navrhoval, musí zároveň navrhnout trvalou úsporu minimálně ve stejném rozsahu,“ upozornil v rozhovoru pro Lidové noviny. Podle Jurečky peníze do státní kasy přitečou se zaměstnáním více lidí po reformě dávek, s doražením změn v oddlužování či v zapojení rodičů a starších pracovníků i sil ze zahraničí. „Nechceme trvale vršit dluhy a tvářit se, že nás netrápí. Jestli něco jako lidovci máme v naší DNA, tak je to solidarita, ale také zodpovědnost,“ dodal předseda KDU-ČSL.

Lidovecký návrh nenarazil pouze u Stanjury. Vášně vzbudil i u dalších koaličních partnerů. „Ještě více danit bezdětné je nesmysl. Existuje nemalá skupina těch, kteří děti mít z nejrůznějších důvodů nemohou. Tito lidé mají už nyní vyšší odvody, nevypadávají z pracovního procesu, ale také třeba nevyužívají školní systém. Existují lepší cesty, jak podpořit zakládání rodin,“ napsala na svůj profil na sociální síti X poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti, a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není,“ reagoval Ivan Bartoš (Piráti) na síti X s tím, že návrhy KDU-ČSL považuje za kontroverzní a nefunkční. „K vyšší porodnosti opravdu nepovedou,“ shrnul šéf Pirátů.

Školka nemůže, pohlídá soused

Sami Piráti chtějí podle jejich poslankyně Olgy Richterové podporovat porodnost zajištěním až stovky tisíc nových míst pro předškoláky. Tento cíl zahrnuli do plánu s názvem Republika v pohybu. „Jde o ekonomickou mapu, jak rozhýbat české hospodářství a prosperitu, abychom pořád jen nestáli na pověstné křižovatce, ale dostali Česko do první ligy mezi vyspělé země,“ vysvětlil Bartoš.

Jedním z bodů, který chtějí Piráti „rozhýbat“, je právě snazší návrat rodičů na trh práce. Stát totiž prý kvůli nedostatku míst v předškolní péči zbytečně „mrhá talenty“. Maminky a tatínkové malých dětí by se přitom rádi zapojili. „Nejde to čistě proto, že místa ve školkách nejsou anebo jsou příliš drahá,“ sdělila Richterová na tiskové konferenci strany u příležitosti představení plánu.

Strana proto kromě rozšiřování kapacit mateřských škol a dětských skupin dlouhodobě prosazuje i tzv. sousedské dětské skupiny. Ty by mimo jiné fungovaly jako alternativy, kdyby kapacity školek nestačily. V takových případech by si děti mohli vzít na starost sousedi. I to však bude mít přísné mantinely. Sousedské hlídačky se totiž budou muset zaregistrovat do evidence ministerstva. Povolení dostanou pouze v případě, že budou mít vzdělání odpovídající provozovatelům dětských skupin – tedy minimálně středoškolské v oblasti pedagogiky, sociální práce nebo zdravotnictví. Prostory budou muset splňovat hygienické a bezpečnostní normy, a jedna sousedka bude moci pečovat o maximálně čtyři děti. Nebude to však dělat jen pro radost. Hlídačky dostanou příspěvek od státu, který bude záviset na věku dětí – čím mladší, tím více peněz. Kdyby se ale pro otevření skupinky rozhodla maminka na rodičovské, její vlastní dítě se do příspěvku nezapočítává.

Návrh novely zákona o sousedském hlídání už připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort by ji chtěl prosadit do konce roku, aby už skupinky mohly od ledna vznikat. Koaliční partneři nápad kvitují. „Sousedské hlídání je dlouhodobě funkční například v Německu, může také velmi pomoci v nastavení práce a péče dle individuálních možností a potřeb rodičů,“ okomentovala poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09).

Zobrazeno 342 krát
Naposledy upraveno: po., 15. červenec 2024 18:14
Pro psaní komentářů se přihlaste