pá., 22. duben 2022 21:04

Strávila jsem hodně času modlením, abych nemusela nahrávat, říká bývalá volejbalistka Berková

Volejbalový zápas na Olympiádě v Tokiu Volejbalový zápas na Olympiádě v Tokiu Zdroj: Pilar Olivares/Reuters
Studentka Bára Berková popisuje, jak jí hraní volejbalu zformovalo jako osobu, co jí na volejbalu chybí a jaké bylo být součástí volejbalové komunity. „Je toxická a nemám na ní dobré vzpomínky. Udělala ze mě toho pravého introverta,“ říká.

Jak byste popsala komunitu volejbalistů?
Tváří se příjemně a působí semknutým dojmem. Prezentuje se jako rodina a tým, který spolu prožívá všechny výhry a prohry a členové se v něm podporují navzájem. Ve skutečnosti je však volejbalová komunita docela toxická a nemám na ni příliš pěkné vzpomínky. Našla jsem si tam ale pár kamarádek a s některými se vídám dodnes.

Zformovala vás tato zkušenost jako člověka?
Rozhodně. Volejbal mě naučil hodně věcem, třeba umět zvládat stres. Ano, byla jsem v té době sice ještě mladá, ale i tak, když se toho na člověka nahrne hodně, musí se s tím poprat. Musíte se naučit jak jednat s různými typy lidí. Za tu dobu, co jsem hrála, jsem vystřídala hodně trenérů a s každým jsem si chtěla vybudovat alespoň nějaký vztah před tím, než jsem začala respektovat je a jejich rozhodnutí. Volejbal mi toho dal hodně, ale bohužel mi i hodně vzal, myslím si, že interakce s takovým toxickým prostředím několikrát týdně za mě udělala toho pravého introverta.

Měla jste s týmem našlápnuto na hvězdnou kariéru?
Protože jsem vystřídala mnoho týmů, neměla jsem možnost v žádném růst a dostat se někam dál. Ze začátku jsem hrála se staršími dívkami, ale protože jsem nestíhala a byla jsem i menší a neměla tolik zkušeností, přešla jsem do nižší kategorie. Tam se už stala moje výška výhodou a hrála jsem blokařku.

Co obnáší funkce blokařky?
V podstatě skáčete na síť a snažíte se, aby míč nespadl do vašeho hřiště. Blokař bohužel musí v některých případech i nahrávat ostatním, takže jsem strávila hodně času modlením, aby k této situaci nedošlo. Byla jsem v tom hrozná.

Jak dlouho už hrajete a co vás k tomu přivedlo?
Začala jsem hrát v první třídě. Dostala jsem se k tomu přes sestru, která je o 3 roky starší a volejbal také hrála od první třídy. Rodiče si řekli, že když to baví jednu, bude to bavit i druhou, a tak jsem začala a vydržela u toho 8 let.

Co vás přimělo skončit, chybí vám volejbal?
Měla jsem dlouhodobé problémy s kolenem, konkrétně s čéškou. S věkem se to zhoršovalo. Příčinou si nejsem jistá, ale možná to bylo způsobené častým dopadáním na kolena, ke kterému ve volejbalu dochází. S kamarádkou jsme se shodly, že nám samotný volejbal chybí, ale komunita vůbec.

Co děláte teď a čím si volejbal kompenzujete?
Právě se zmíněnou kamarádkou si chodíme v létě zahrát. Jinak se snažím udržet v kondici a občas si doma zacvičím.

Zobrazeno 629 krát
Naposledy upraveno: čt., 28. duben 2022 14:24
Pro psaní komentářů se přihlaste