Dominik Dubovči 
Vystudoval žurnalistiku v Brně a Praze, hovoří anglicky i francouzsky. Kariéru začínal v Pardubickém deníku, v dalších médiích psal o sportu, politice i kultuře. Tiskový mluvčí HC Dynamo Pardubice Lukáš Zitka je kreativní osobnost, což je ostatně základní předpoklad k této práci.
Jaké jsou jeho zkušenosti z ročního působení v hokejovém klubu? Co prozradil o sportovních novinářích? A proč je pozice tiskového mluvčího tak náročná?
Oficiální název vaší pozice zní „vedoucí marketingu a PR“, v médiích jste ale citován jako tiskový mluvčí. Co všechno tedy v Dynamu máte na starost?
Mám zodpovědnost za všechny články, tiskové zprávy, tiskové konference. Do mojí kompetence spadá veškerá komunikace klubu, což se týká třeba i letáků a zápasového magazínu PUK. Zároveň s kolegy vytvářím PR plán, ve kterém si určujeme, kdy se bude jaká záležitost komunikovat na veřejnosti, jakým způsobem a kterými kanály. Udržuji si přehled nad tím, co a kde o klubu vychází, běžný monitoring tisku. A také se podílím na přípravě akcí jako jsou autogramiády nebo besedy s veřejností. Zodpovídám i za rozpočet oddělení marketingu a PR. S velkou částí agendy mi pomáhají kolegové, případně externisté. Máme rozdělené úkoly.
Je spojení marketingu a PR obvyklé i v ostatních klubech hokejové extraligy?
Liší se to klub od klubu. Ale o tom, jak jsou jiné kluby organizované moc hovořit nemohu, protože do jejich struktury nevidím. Většinou ale mají pozice v marketingu a v PR oddělené. Mluvčí a vedoucí marketingu spolu sice hodně spolupracují, ale jinak fungují nezávisle na sobě. A jak jsem již říkal, díky vstupu Petra Dědka do našeho klubu mohu denně spolupracovat se zkušenými kolegy z Relmostu – Pavlem Poulíčkem a Janem Faitem, máme také pár šikovných externistů. Takže se nedá říct, že jsem na vše sám.
Co vás na práci v Dynamu nejvíce baví? Jaké jsou výhody vaší pozice?
Každodenní kontakt s hráči. U hokeje jsem vyrůstal a s tátou jsme často chodili na zápasy Pardubic. Fanouškem jsem už od mala a možnost být v dění klubu a mluvit s hráči, vymýšlet rozhovory a videa je pro mě splněný sen.
Jak je práce tiskového mluvčího časově náročná?
To velmi záleží na okolnostech. Tento rok byl dost specifický kvůli koronaviru, všechno se měnilo ze dne na den a my jsme se tomu museli přizpůsobit, vyhovět novým hygienickým a jiným nařízením. Občas to znamenalo trošku negativní odezvu od fanoušků. Záleží také na specifikách konkrétní organizace, Pardubice jsou ostře sledovaným klubem, o který mají média velký zájem.
V čem dalším se do vaší práce promítla pandemie?
Například při organizování rozhovorů mezi médii a hráči. Za normálních podmínek bych redaktora přivítal, přivedl mu hráče a tím by to pro mě víceméně skončilo. Místo toho se musely plánovat schůzky online přes Microsoft Teams, hlídat rozestupy a nasazené roušky… Letošní rok byl velmi náročný.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Začínám tím, že si udělám čaj (směje se). Pak si vezmu noviny, máme předplatné Deníku Sport, Mladé Fronty DNES a Deníku, protože právě tato tři média se o nás nejvíce zajímají. Kromě toho, že čtu články o Dynamu, tak občas i kontroluji inzerci, kterou má náš klub objednanou. Poté se přesunu na internet, kde sleduji dění na sociálních sítích a sportovních webech, například na hokej.cz.
To zní jako velká pohoda pro fanouška hokeje…
Jasně, moje práce tím ale nekončí. Agendu na každý den mi určuje velká tabulka, kterou máme zpracovanou společně s kolegy v kanceláři. Jsou na ní rozepsané úkoly minimálně na týden dopředu. Barevně jsou pak rozlišené další podrobnosti, například jestli rozhovor vyjde na YouTube nebo na webu. Když mám vše hotové, jdu za sportovním ředitelem Dušanem Salfickým, kterého se ptám na novinky ohledně týmu. Pokud je sezona, jdu se podívat na trénink a hovořím o novinkách s kustody i trenéry.
Tyto informace pak sdílíte s fanoušky?
Když se jedná o zápasový den, tak si ze zmíněného tréninku vezmu jednoho nebo dva hráče na rozhovor a vyzpovídám je. Kromě toho ale řeším i další věci, jako je editace již hotových článků od našich externích redaktorů. Jindy zase vyřizuji akreditace nebo požadavky od médií, často mi volají s různými dotazy. Pokud na ně znám odpověď, reaguji sám. Často si ale zjišťuji podrobnější informace, pokud je ten dotaz složitějšího rázu a spadá třeba pod kompetenci jiného oddělení.
S kým vším tedy spolupracujete v rámci klubu?
Vzhledem k mé zodpovědnosti za marketing jsem v kontaktu i s obchodním oddělením nebo grafikem, kterému zadávám úkoly. Pak samozřejmě spolupracuji i s pracovníky mého oddělení. V rámci mediálních výstupů často komunikuji se sportovním manažerem a trenéry. Při psaní tiskových zpráv ohledně informací pro fanoušky nebo krizového PR spolupracuji s představenstvem klubu, se kterým promýšlíme společný postup a vytváříme jednotnou komunikační linku. Pokrývám i dění okolo mládeže. Spolupracuji prakticky s každým z klubu…
Jaké máte vztahy s novináři, kteří se o Dynamo zajímají?
S Pavlem Ryšavým z Deníku Sport a Tomášem Raisem z Deníku jsme se dříve sešli v jedné redakci, takže se známe víc i v osobní rovině. Při práci se ale na tohle nemohu ohlížet, jsme profesionálové a Pardubice jsou klub s dobrou pověstí a úrovní – pokud o nás někdo píše negativně, neznamená to, že mu neposkytneme odpovědi. Musíme mít stejně vstřícný přístup ke všem kolegům z novinářské branže.
Jak přistupujete k únikům citlivých informací z klubu?
To naše prostředí přináší. Kdyby sportovní novináři jen tupě přepisovali naše oficiální stanoviska, tak by za chvíli ani nebyli potřební. Právě získávání zákulisních informací je cílem jejich práce, a to nejen ve sportu, ale také v politice a byznysu. Novináři zkrátka občas něco vyšťourají, na druhou stranu v mnoha článcích se pouze spekuluje. Někdy se v novinách objeví jméno hráče, který by měl údajně přestoupit do Pardubic, já ale stoprocentně vím, že jde o nesmysl a s konkrétním hokejistou si náš klub ani nezavolal.
Takže horké novinky na stránkách deníků jsou někdy pouhé fámy?
Jednou mi nejmenovaný novinář řekl: „Zkusím tam střelit dvě jména a uvidíme, jaký bude ohlas. Myslím si, že je to blbost, ale prostě to tam hodím.“ (smích) Takže občas je třeba to brát v nadsázce. Někdy i takové spekulace vyjdou, přestupy si můžete domyslet: Nějakému brankáři se v extralize nedaří, jiný tým by brankáře potřeboval, tak to zkusíte logicky spojit a napíšete, že se o přestupu spekuluje. A třeba to trefíte.
Jak se vaše práce mění v průběhu roku?
Obrovsky, po začátku extraligy v září už není prostor na plánování a tvorbu postupů nebo konceptů akcí. Na to je mimosezonní období (od dubna – pozn. red.), kdy se účtuje uplynulá sezona a plánuje se ta příští. Vymýšlí se různé novinky, ať už jde o grafiku nebo personální změny. Kdyby nebyl covid, pro fanoušky a partnery bychom chystali autogramiády nebo jiné akce. V samotné sezoně už je to pak spíše o psaní, natáčení a informování. V ideálním případě se během léta naplánuje celá sezona, aby se poté nestalo, že v prosinci zapomeneme uspořádat nějakou vánoční akci. Rozvrh se vytvoří předem a poté už se jen plní a dělá exekutiva.
Dlouho jste působil na opačné straně mediálního světa jako redaktor. Jak jste si na takovou pozici zvykal?
Během posledních čtyř let jsem sice psal o sportu, nebylo to ale moje hlavní povolání. Pracoval jsem jako projektový manažer v jedné digitální reklamní agentuře, takže jsem už měl i jiné zkušenosti. Věděl jsem, co obnáší pořádání akce pro partnery, co znamená uspořádat tiskovou konferenci.
Začátky v novém zaměstnání tedy proběhly hladce?
Do Dynama jsem nastupoval v květnu loňského roku, v turbulentním období, kdy klub měnil většinového majitele. Moje předchůdkyně Kristýna Řezníčková mě ale již předtím zaučovala, pomáhala mi převzít tuto pozici. Hodně mi pomohl i bývalý dlouholetý mluvčí klubu Jan Hrabal, který byl vždycky ochotný pomoct a poradit, za což mu děkuji. Práce v hokejovém klubu je nicméně tak specifická a rychlá, že úplně se připravit ani nešlo. Hokejové prostředí jsem teprve poznával zevnitř, což vyžadovalo jiný styl přemýšlení.
Spolupracujete i s ostatními tiskovými mluvčími v rámci extraligy?
S některými se zatím znám jen online, spolupráce ale letos probíhala na vysoké úrovni. Kvůli covidu totiž v jednu chvíli existovala nepsaná dohoda, že PR týmy jednotlivých klubů ani nebudou jezdit na venkovní utkání. Museli jsme si tedy předávat materiály, videa, nahrávky i různé odkazy na dálku.
Měl jste v plánu cestovat s týmem Pardubic i na venkovní utkání?
Ano, letos to bohužel nešlo, od příštího roku ale určitě jezdit chci. Zatím jsem byl na výjezdu jen na několika zápasech základní části a při obou sériích play-off, které Dynamo hrálo. Vyřazovací část sezony si totiž žádá jinou frekvenci a úroveň komunikace.
V čem spočívá vaše role při zápasech na ledě soupeře?
Už nezodpovídám za průběh zápasu, jsem ale k dispozici druhému tiskovému mluvčímu, vytvářím zpravodajství z místa a zprostředkovávám komunikaci mezi médii a naším mužstvem.
Co všechno musíte zařídit naopak před domácím utkáním Dynama?
Vyřizuji akreditace trojího typu: fotografové, píšící a televizní novináři. Další agenda pak hodně záleží na tom, zda jde o televizní utkání. Pokud ano, mám na starost také zajištění prostorů pro přenosovou techniku a štáb. Den před zápasem vychází článek, který také propagujeme na sociálních sítích. Musím hlídat čas vydání i kvalitu komunikace jako takové. Pokud zápas vysílá televize, zajišťuji také příchody hráčů k rozhovorům nebo funkcionářů do studia.
Požadujete po novinářích, aby Vám předem zaslali tematické okruhy otázek?
Občas ano, například právě během výstupu představitelů našeho klubu v televizním studiu. Mám pak na starost tzv. nabriefování našeho člověka – přichystám mu podklady, aby věděl, co ho čeká, mohl se na dotazy připravit a měl přesné informace.
Během utkání už se pak jen díváte na hokej?
Práci mám i během zápasu, sleduji kvalitu prezentací na světelné kostce a LED prstenci na ochozu. Kontroluji, jestli má ode mě režie veškeré podklady, třeba i ohledně předzápasového a přestávkového programu nebo hymny před utkáním. Po utkání zajišťuji, aby proudily informace. To znamená tiskovou konferenci a rozhovory nejen pro ostatní média, ale také pro naše kanály.
Kdy po zápase odcházíte domů?
Dvě až tři hodiny po utkání. Hodně času zabere tiskovka, následně edituji a vydávám texty, stříhám videa, posílám nahrávky externistům na přepsání.
Jak vycházíte s hráči? Neobtěžují je mediální povinnosti?
Hráči jsou profesionálové a chápou, že každý máme svou práci. I pro ně samotné je dobré, pokud se o nich píše pozitivně. Musí to samozřejmě mít svou míru, ze své pozice také musím hlídat, aby se nadměrně nepsalo jen o pár nejlepších hráčích. Snažím se mediální pozornost rozkládat rovnoměrně na všechny. Zatím jsem s hokejisty neměl žádný problém, neberou to tak, že bych je otravoval. Rozhovory jsou součástí jejich práce.
Jaké schopnosti a vlastnosti jsou potřeba pro práci tiskového mluvčího?
Vysoká míra improvizace a schopnost rozpoznat, jakým způsobem vystupovat. A mít dobré nervy, protože občas si o sobě přečtete na fórech a sociálních sítích ledacos.
