NIkola Bajerová 
Kopecký se začal o malířství více zajímat až ve svých 24 letech. Poznával a osvojoval si základy kresby a malby, kdežto jeho vrstevníci, studenti výtvarných akademií se zrovna chystali k obhájení svých diplomů. Jejich náskok však brzy dohnal díky jeho vytrvalému studiu a soukromým hodinám malby a kresby. Postupně se pro něj malířství stalo vášní. Na vernisáži odpověděl na pár zajímavých otázek.
Bylo vždy Vaším snem stát se malířem?
Vždycky ne. Já jsem začínal jako muzikant. V pubertálních letech jsem se chtěl stát rockovou hvězdou, chtěl jsem být kytarista. Založil jsem si vlastní kapelu, se kterou jsme koncertovali, jenomže mě nebavilo, že jsem byl závislý na ostatních lidech z kapely. Když už jsme měli natočené nějaké materiály, tak potom někoho napadlo, že toho nechá a já jsem musel hledat nového člena a tak to šlo pořád dokola a nikam to nevedlo. Nakonec jsem všechno prodal. Pak jsem ale nevěděl, co budu dělat. Už delší dobu jsem trošku kreslil a řekl sem si, že bych se do toho pustil. Shodou okolností jsem potkal kamaráda, který zrovna maloval a všechno mi ukázal. Dal mi plátno, barvy, pozval mě do svého ateliéru a předvedl mi, jak se správně kreslí a maluje. Od té doby mě to chytlo a věnuji se malířství až do teď.
Platí pro Vás věta, že tvá práce je zároveň i tvým koníčkem?
Byl bych velice rád, kdyby to tak bylo, ale pouze malování obrazů by mě neuživilo, takže učím. Vedu soukromé výtvarné kurzy. Dále se věnuji knižní ilustraci. Tato práce je však pouze nahodilá, nedělám ji pravidelně.
Do jakých knížek děláte ilustrace?
Jsou to většinou dětské knihy, naposledy jsem ilustroval knihu řeckých bájí a mýtů. Ještě jsem dělal kulisy do loutkového divadla a to mě hrozně bavilo. Já bych raději ilustroval knihy pro dospělé, to mě baví víc, ale zatím nebyla možnost.
Máte vystudovanou uměleckou školu?
Žádnou uměleckou školou jsem neprošel. Studoval jsem na středním učilišti. Jsem vyučený strojní mechanik. Po třech letech, co jsem na škole studoval, jsem zjistil, že tato práce není pro mě a že se jí nebudu nikdy živit.
Takže jste samouk?
Ano jsem samouk. Učil jsem se v podstatě jen z knížek, které jsem si nakoupil a půjčil. Později jsem se učil i z internetu, například z různých videí. To mi hodně pomohlo.
Jakou technikou malujete?
Já maluji takzvanou vrstvenou technikou, které se také říká technika starých mistrů. Dnes už tuto techniku umělci používají velice ojediněle.
Kde berete inspiraci pro Vaše díla?
To bude obtížná otázka. Já si myslím, že tak jak knihy vznikají z dalších knih, tak i obrazy vznikají podobně. Myslím si, že dnes už asi nebude mnoho malířů, kteří by byli naprosto originální. Inspiruji se náměty od ostatních malířů a vkládám do toho svá témata, která mě zajímají.
Jak dlouho Vám trvá namalovat jeden obraz?
Tuto otázku dostávám poměrně často. Ten obraz trvá namalovat někdy hodinu a někdy půl roku. Co se týče vyloženě vrstvené techniky, kterou používám, tak tam je ta doba dána právě schnutím vrstev. Já každou vrstvu musím nechat minimálně týden proschnout, než tam dám další a těch vrstev dávám třeba sedm. Obraz potom trvá měsíc, dva měsíce, než se na něj dají poslední laky na zalakování.
Jaký obraz považujete za svůj nejlepší?
Ona se to nedá říct tak, že jeden konkrétní obraz je nejlepší. Já to mám tak, že obraz, na kterém právě pracuji, mám nejradši a právě ten je pro mě ten nejlepší.
Kde si mohou čtenáři Vaše díla prohlédnout?
Momentálně si je mohou prohlédnout v galerii Hotelu Flora, kde 27. října proběhla vernisáž. Je to má první samostatní výstava v rámci Unie Olomouckých výtvarníků, jejíž členem jsem od roku 2006. Výstava je tematická, jmenuje se Nástrahy imaginace a je poněkud mysteriózní. Potrvá až do 21. prosince
Kde jinde je možnost si prohlédnout Vaše obrazy?
Čtenáři je mohou zhlédnout ještě na internetu na mých internetových galeriích.
Máte nějakého oblíbeného malíře nebo nějaký vzor?
Oblíbených malířů mám hodně, jsou to zejména surrealističtí malíři, jako je René Magritte. Vzor jako takový nemám.
Máte v oboru malířství nějaký sen?
Určitě mám. Jeden z mých velkých snů je dostat se do Louvru. Chtěl bych, aby mi visel obraz hned vedle Leonarda da Vinciho. (smích)
