Bára Berková 
Velikonoční tradice v Česku sahají až do pohanských dob, kdy se slavilo jaro a obnovu přírody. S přijetím křesťanství se Velikonoce staly svátkem obnovy ducha, radosti a naděje, a tak se mnoho původních pohanských prvků spojilo s křesťanskými zvyky. Velikonoční tradice v Česku se v průběhu let vyvíjely a měnily, ale některé z nich zůstávají stále živé a oblíbené. K nejvýraznějším patří zdobení vajíček, beránek, pomlázka a různé kulturní akce.
Velikonoční tradice
Tradičním symbolem Velikonoc jsou vejce, která jsou zdobena a darována jako dárek. Lidé zdobí kraslice různými způsoby, používají k tomu různé techniky a materiály. Tradičně se používají přírodní barviva, jako jsou cibule, řepa, borůvky nebo kopřivy. Kraslice se pak zdobí různými motivy, jako jsou věnce, kříže, slunce nebo ptáci. Kromě zdobení kraslic, různými barvami a technikami, se zdobí také pomlázky, na které jsou navěšeny ozdoby z barevných stužek a papíru. Pomlázky jsou poté použity na “bičování“ dívek a žen, což by mělo symbolizovat zdraví, krásu a plodnost.
Dalším tradičním zvykem jsou Velikonoční koledy, kdy skupiny koledníků chodí po domech a zpívají koledy. Na Velikonoce se také tradičně pečou Velikonoční bochánky, které mají tvar malého chleba a jsou posypané kmínem.
V některých oblastech se slaví také tzv. "hraní na košíčky", kdy děti běhají po domě nebo zahradě a hledají skryté košíčky s vejci.
Dny před Velikonočním pondělím
Velký týden, jak se období před Velikonocemi také nazývá, začíná nedělí Palma (Květná neděle), kdy se připomíná Ježíšův vstup do Jeruzaléma a lidé nosí do kostela ratolesti palmy. Tyto ratolesti potom lidé používají jako symbol ochrany a požehnání pro své domovy.
Ve středu před Velikonocemi se koná Večer s Ježíšem, kdy se v kostele připomíná poslední večeře Ježíše s jeho učedníky. Na tomto obřadu se podává chléb a víno a lidé se modlí za své blízké.
Ve čtvrtek před Velikonocemi se slaví Zelený čtvrtek, kdy se v kostele koná mše a následně se chodí sbírat zelení. To se poté používá k výzdobě domů a oltářů. V tento den se také traduje poslední večeře, která se skládá z chleba a sýra.
Pátek před Velikonocemi je dnem kříže, kdy se připomíná ukřižování Ježíše Krista. V tento den se koná liturgie a kříže a obrazy v kostelech jsou zakryty. Na Velký pátek je také zakázáno konzumovat maso a celkově se tento den slaví ve zdrženlivosti.
Sobotu před Velikonocemi tráví mnoho lidí v přípravách na slavnostní neděli. Nejvíce se v této době pečou Velikonoční bochánky a zdobí se kraslice.
Velikonoční neděle je hlavním dnem slavení Velikonoc a spočívá v rodinných oslavách, především společném jídle. Tradičním pokrmem na je jehněčí nebo beraní maso, kraslice a Velikonoční bochánky.
