so., 21. březen 2026 14:56

Zástupci českého audiovizuálního průmyslu míní, že na americkém trhu už nejsme primárně závislí

Ilustrační obrázek Ilustrační obrázek Zdroj: Pexels/KyleLoftus

Donald Trump se loni na podzim znovu svěřil široké veřejnosti se záměrem uvalit stoprocentní cla na „všechny filmy, které vznikají za hranicemi Spojených států amerických“. Nejenže je toto jeho vyjádření zcela nejasné a nekonkrétní, zároveň je už teď podle zástupců českého audiovizuálního průmyslu jasné, že možné dopady by na české straně nebyly tak velké, jak se může navenek zdát.

Vinu za stagnaci amerického audiovizuálního průmyslu nese podle Trumpa zahraničí

Americký prezident Donald Trump již na začátku května 2025 na své síti Truth Social prohlásil, že „ostatní státy se snaží různými způsoby přetáhnout filmaře pryč ze Spojených států“, a to podle něj představuje „ohrožení národní bezpečnosti“. Celý text poté zakončil heslem „CHCEME, ABY SE FILMY ZNOVU VYRÁBĚLY V AMERICE!“. Avšak už agentura Reuters na Trumpova prohlášení reagovala definováním základních nejasností. Není totiž specifikováno, zda se budou cla týkat filmů promítaných v kinech, nebo i těch uvedených na streamovacích platformách. Tajemstvím zůstává také to, co bude základem pro vypočtení cla. Mohou to být totiž jak výrobní náklady, tak i příjmy, které filmy vydělají. Exekutivní producent Radomír Dočekal z české filmové produkční společnosti Milk & Honey, která pracuje především pro zákazníky ze zahraničí, se na toto téma vyjádřil následovně: „To není tak, že se film vyrobí celý u nás nebo celý v Americe nebo v Japonsku nebo v Indii. Je to globální byznys,“ a tak říká, že by uvalení cla na díla natočená v zahraničí bylo téměř nemožné, a pokud by přece jen americké produkce pracovaly výhradně v USA, výrobu by to podle něj značně prodražilo. 

Co to znamená pro Česko?

Česká republika je pro americké štáby jednou z těch atraktivnějších zahraničních lokací. Předseda APA (Asociace producentů v audiovizi) Vratislav Šlajer popisuje pro Seznam Zprávy postupné slábnutí pozice amerického trhu: „ze kterého máme asi 50 procent zakázek, takže už na něm nejsme primárně závislí. Podobná situace navíc nastala v souvislosti se stávkou amerických scénáristů a herců v letetch 2023 a 2024, kdy se americká výroba zastavila na devět až dvanáct měsíců“. Příjmy SFA (Státního fondu audiovize) tedy nestojí jen na tom, co v tuzemsku utratí americké štáby.

Zvýšený zájem ostatních zahraničních filmařů vybrat si Česko pro své tvoření rozhodně podpořila nedávno zvýšená procentuální hodnota tzv. filmových pobídek. „Není to jen o procentech, je to i tom, že celkově se systém pobídek u nás zlepšil, ale i zpřehlednil, stabilizoval. Obecně máme rychlý systém, to znamená, že kdo přijede a utratí peníze, tak opravdu velmi rychle peníze dostane,“ říká Šlajer. Loňská novela zákona o audiovizi zvýšila základní filmovou pobídku z 20 na 25 procent uznatelných nákladů. Současně vzrostla nejvyšší možná částka pobídky na jeden projekt ze 150 milionů korun na 450 milionů korun. U animovaných děl byla pobídka navýšena na 35 procent uznatelných nákladů. Inovace filmových pobídek byla také jistě reakcí na obrat českého audiovizuálního průmyslu, který se v roce 2024 snížil o 27 procent na necelých 10 miliard korun. Tehdy platící pobídky ve výši 20 procent už nebyly podle APA konkurenceschopné.

Činnost SFA

Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl: „Celkové příjmy Fondu se v roce 2026 předpokládají 2,4 miliardy, což je nejvyšší rozpočet v historii a je skvělé, že se jej, například i díky změnám v systému filmových pobídek, podařilo nastavit“. Systém pobídek je navíc zaveden i v celé EU, která nastavuje obecná pravidla, výši vymezených financí a procento si už pak určují jednotlivé členské státy. Podle bývalé ředitelky SFA Bezděk Fraňkové je pro Českou republiku největším konkurentem Maďarsko s až 35 procetními pobídkami. Dalším je Polsko s 30 procenty. 

„Bylo by naivní si představovat, že pokud by neexistovaly filmové pobídky, tak k nám zahraniční producenti budou jezdit natáčet,“ míní generální ředitel Barrandov Studio Petr Tichý. Kromě pobídek SFA příjmy čerpá z různých poplatků. Do rozpočtu po novelizaci zákona o audiovizi přispívá také stát účelově určenou dotací, a to vždy ve výši výnosů z audiovizuálních poplatků za předloňský rok. Dalším zdrojem je také poskytování licencí k filmům z let 1965 až 1991, které vyrobila studia Barrandov a Gottwaldov. Obchodní činnost v této věci pro Fond realizuje Národní filmový archiv. Díky této spolupráci také dochází k digitálnímu restaurování vybraných filmů, čímž se zvyšuje prodejnost jejich licencí a umožňuje to jejich účast na zahraničních festivalech. Přibližně 20 milionů korun pak Fond odevzdává z příjmů z licencí na autorské honoráře pro tvůrce filmů z tohoto období.

Filmové pobídky poskytuje SFA, který vznikl v roce 2025 transformací Státního fondu kinematografie. Nynější ředitelkou Fondu je Veronika Slámová. Její předchůdkyně Helena Bezděk Fraňková, která funkci opustila ze zdravotních důvodů, nedávno získala cenu Český lev za mimořádný přínos české kinematografii.

Investice do tuzemské produkce

Z českých připravovaných projektů, mimo jiné, poskytl Fond celkem 15 milionů korun hranému snímku o prvním koncertě The Rolling Stones v Česku na počátku 90. let, jenž nese název Kameny se valí do Prahy. Jeho premiéra je plánovaná na rok 2027 a režisérem je Tomáš Hodan, který stojí také za filmem Poslední závod nebo za pohádkou Čertí brko.

Zobrazeno 15 krát
Naposledy upraveno: pá., 27. březen 2026 12:05
Pro psaní komentářů se přihlaste

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.