Štěpánka Némethová 
Tato povinnost platí pro všechny pejskaře na území ČR. Štěňata musí být očipována nejpozději při prvním očkování proti vzteklině. Výjimkou jsou psi s jasně čitelným tetováním provedeným do poloviny roku 2011.
Mikročip je pasivní zařízení, jehož základní informací je evidenční číslo, nevysílá žádný signál. Aktivuje se pouze po přiložení speciálního zařízení. Chybí však centrální registr psů, což ztěžuje práci správních orgánů a obecně snižuje účinnost celoplošného čipování psů. „Provozováno je však několik soukromých databází, do nichž mohou chovatelé údaje o svém psu a číslo čipu vložit. Řada obcí včetně největších měst (Praha, Ostrava, Plzeň) má stanoveno povinné označení psů mikročipy již roky místní vyhláškou a vede vlastní obecní registry psů. Je proto potřeba, aby chovatelé znali místní předpisy," uvádí v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Samotné zavedení čipu je standardní veterinární zákrok podobný injekci. „Mikročip o délce cca 1 cm je sterilně aplikován pomocí jehly do podkoží zvířete. Obal je vyroben z biookompatibilních materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso.“ dodává Vorlíček. Cena zákroku se u každého zvěrolékaře liší, jedná se o částky do 600 korun. Jako dozorující orgán funguje Statní veterinární správa. Pokud pes nemá zavedený mikročip, je na něj pohlíženo jako na zvíře bez povinného očkování proti vzteklině, což znamená, že chovateli hrozí pokuta až 20 000 korun.
Hlavními přínosy novely zákona má být kontrola chovů a podmínek, ve kterých zvířata žijí, prokazatelnost vlastnictví psa, to se týká hlavně ukradených psů, a v neposlední řadě také snazší identifikace zvířete správními orgány v případě potřeby, například při autonehodě způsobené zatoulaným zvířetem či takzvaní psí pytláci.
