Jiří Filip 
Ani poslední turnaj čtyř zemí Euro Floorball Tour (EFT) však recepturu v podobě vítězství, které by zvedlo už tak dost pošramocené sebevědomí, nepřinesl. „Turnaj určitě nemůžeme hodnotit pozitivně, protože jsme vlastně třikrát dostali hrozný příděl a byli jsme vyškoleni v lekcích jednoduchosti a efektivity, což se těžko odstraňuje a musíme v tom být o 150% lepší“ hodnotil ještě v dějišti turnaje situaci v národním týmu lodivod Cepek.
Nelichotivé výsledky jsou možná ještě víc do očí bijící kvůli velmi úspěšnému reprezentačnímu cyklu v letech 2012 – 2014. Tým byl složený skoro stejně, přesto dokázal hrát se Švédy, Finy či Švýcary vyrovnanou partii. Třešničkou na pomyslném dortu byla sladká výhra nad Švédy, která jen korunovala dominanci českého týmu na domácím turnaji EFT v České Lípě.
Hráče v průběhu sezony v mateřských klubech decimovala zranění a nemoci, přesto však kouč největší problém vidí v jejich psychice. „Ten tým je velmi podobný, ale v minulém cyklu byl díky elánu o dost nebezpečnější. Musíme si vrátit sebevědomí, které jsme měli před dvěma lety,“ polemizuje nad výkony Cepek, který si vliv psychiky na výkon hráče coby bývalý špičkový útočník uvědomuje.
Takovouto herní krizi zažila mužská reprezentace naposledy před mistrovstvím v roce 2004. Špatnými výkony se prezentovala dokonce i před domácím šampionátem v roce 2008, kde jsme brali bramborové medaile. I tak se ale dá říci, že čtvrté místo na světě je po předešlých výkonech dobré. To, že se na výsledky před nejdůležitějším mezinárodním turnajem nemůžeme ohlížet, svědčí i fakt, že blamáži z roku 2012, kdy národní tým bral až sedmé místo, předcházela vcelku úspěšná příprava s několika skalpy týmů ze Skandinávie. Pokud by se tedy opakoval stejný scénář, o úspěch naší reprezentace se nemusíme strachovat. Spoléhat jen na to však rozhodně nemůžeme.
