Demonstrace se zúčastnili nejen zdravotnický personál, ale i obyvatelé Madridu napříč generacemi. Vedle mladých rodičů s malými dětmi šli vysokoškoláci i senioři. Úřady uvádějí, že do ulic vyrazilo zhruba 200 000 demonstrantů, organizátoři však zmiňují více než třikrát větší číslo. Celý průvod prošel od ministerských budov centrem Madridu až na Plaza de Cibeles, kde se shromáždil před radnicí. Celý dav hlasitě skandoval a vyjadřoval nesouhlas křikem, pískáním, skandováním a zejména pak máváním bílých kapesníků, které právě symbolizovaly doktorské pláště.
Následující pondělní odpoledne se v oblasti ministerských budov shromáždil další dav demonstrantů, byl ale v mnohanásobně menším počtu. Na 21. listopadu je pak plánovaná stávka 5 000 lékařů.
Protesty proti privatizaci zdravotního systému byly vyvolány dalšími reformami a úsporným opatřením, které vláda připravuje a ještě více snižují kvalitu veřejného zdravotnictví. Právě těmito kroky se pravicová vláda strany Isabely Díaz Ayuso snaží veškeré zdravotnictví v Madridu převést do soukromého sektoru. Současně se Ayuso ohrazuje, že protesty jsou proti nim politicky motivované levicovou stranou, protože v příštím roce se budou konat komunální a krajské volby. Privatizace zdravotnictví probíhá v celém Španělsku, v Madridu pak ve větší míře právě kvůli současné vládě města.
Pro občany je pak všechno začarovaný kruh. Když jsou součástí veřejného zdravotního systému, na kvalitní lékařskou péči mohou čekat až několik měsíců. Žádanku jim musí vystavit jejich praktický lékař, ke specialistovi se tak dostanou mnohdy pozdě. Pokud se zraní a dostanou se do soukromé ordinace, už ty nejmenší úkony lékaře jim mohou důkladně provětrat peněženku.
Lékaři protestovali proti jejich pracovním podmínkám. Sestřičky i doktoři byli po zásahu koronaviru unavení a teď jim ubývá sil, práce ale nikoli. Nesouhlasí s přetížením prací a nedostatku času, který by mohli věnovat pacientům. Španělské zdravotnictví řeší už několik let nedostatek personálu ve zdravotnictví a mezi požadavky protestujících patří právě více personálu v této oblasti. Podle španělského tisku La Vanguardia je v současnosti potřeba dalších 120 tisíc zdravotních sester. Dle výzkumu OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v roce 2020 se Španělsko se svými 4,58 doktory řadí na třetí místo) nejvyššího počtu doktorů na 1 000 obyvatel (Česko se 4.1 doktory obsadilo 7. místo). Co se týče celkového zdravotnického systému, Španělsko je dle WHO na 7. místě a byť mají španělští lékaři šestý nejvyšší plat z lékařů z evropských zemí, stále odchází do zahraničí, zejména do Francie, a to právě kvůli platu a podmínkám. Za posledních desetiletí jich emigrovalo téměř 20 tisíc. Další tisíce lékařů odchází do důchodu.