st., 8. prosinec 2021 21:19

V Praze se uskutečnila premiéra krátkometrážního filmu Hladina

Film Hladina Film Hladina Zdroj: Mikuláš Tyller
Režisérka Bára Meda Cohen poskytla divákovi vhled do milostného života lidí s Aspergerovým syndromem. Premiéru mohli diváci zhlédnout v pražském Kině Atlas. Štáb na něm pracoval rok a půl.

Praha – Sedmnáctiletá režisérka Bára Meda Cohen dala život krátkometrážnímu filmu s názvem Hladina. Dává tím tak veřejnosti šanci se vcítit do člověka, který má Aspergerův syndrom. Konkrétně v oblasti lásky a vztahů. Hlavní hrdina, kterého ztvárnil herec Pavel Batěk, právě tímto syndromem trpí. Do jeho života velmi nečekaně vstoupí dívka (Daria Borodulina), která ho svou láskou přiměje jeho rutiny a stereotypy kompletně přeorganizovat. Snímek měl premiéru na konci listopadu v Kině Atlas. Tento slibný filmový počin trval celému štábu vytvořit rok a půl. Více k filmu a k natáčení nám řekla právě režisérka.

Je Hladina váš první film?
Hladina byla první film, který jsem začala natáčet. Dříve ale vyšel snímek Love Edith, se kterou jsem vyhrála soutěž Nespresso Talents 2021.

Jak byste Hladinu popsala jednou větou?
Naplňuješ můj vnitřní svět.

Z koho se skládá váš štáb a jak jste se vůbec dali dohromady?
Kameramanem je Mikuláš Tyller a k našemu prvnímu setkání mám poměrně úsměvnou historku. Když jsem dělala výběrové řízení na tuhle pozici, na Mikuláše jsem musela 15 minut čekat, než si naprosto v klidu dokouří před kavárnou cigaretu. První věta, kterou mi kdy řekl, byla „Čau, pozveš mě prosimtě na pivo? Já jsem dal poslední peníze za cigára.“ a v tu chvíli jsem věděla, že to je výborný kameraman. S mojí produkční Magdalénou Jirků se známe už velmi dlouho, je to skvělá produkční a moje nejlepší přítelkyně. Scénáristku znám z Národního divadla, asistenty kamery a zvukaře pak našel Mikuláš.

Kde vznikla první myšlenka k filmu? Co vás opravdu napevno přesvědčilo snímek natočit? Byla jste rozhodnutá hned či vás k tomu někdo podpořil?
První myšlenka na film se mi v hlavě mihla, když jsem stála ve sprše ve svém starém bytě na Anenské ulici. Už od začátku jsem věděla, že se do projektu chci pustit. Vzhledem k tomu, že moje mysl je trochu chaotická, potřebovala jsem někoho, kdo by mi pomohl tím procesem projít. Tou osobou byla právě naše produkční Majda. Vyloženě mě nenutila film točit, ale dávala mi deadliny, kterých jsem se pak držela. Pomáhalo mi to, abych v hlavě neodbíhala stále k něčemu jinému.

Aspergerův syndrom je zachycen ve vašem filmu velmi věrohodně. Setkala jste se ve svém životě před natáčením s někým, kdo ho měl?
Já sama mám Aspergerův syndrom, můj tatínek ho má také. Vzhledem k tomu, že chodím na Mensa gymnázium, kde vstupní podmínkou je IQ 130, tak jsou tam většinou lidé, kteří mají tuto diagnózu.

Ve vašem filmu se jako hlavní postava objevil i herec Pavel Batěk. Jak se vám podařilo ho do filmu obsadit?
Úplně původně měl do filmu být obsazený Filip Kaňkovský, ten se ale nemohl z osobních důvodů natáčení zúčastnit. Nabídl mi za sebe Pavla jako náhradu, k čemuž jsem zprvu byla skeptická, ale teď jsem za to moc vděčná. Pavel je nejen skvělý herec, ale i úžasný člověk.

Proč film patří mezi krátkometrážní?
Hladina má přesně patnáct minut. Je tak udělaný z toho důvodu, že soutěže, do kterých film chceme poslat, vyžadují stopáž nanejvýš patnáct minut. Samotný film má 14 minut a 59 vteřin, takže titulky pro soutěž mají jen jednu vteřinu.

Na premiéře jste zmiňovala, že film se tvořil rok a půl. Nastala za tu dobu chvíle, kdy jste si řekla, že už nejde pokračovat dál? A co vás naopak motivovalo film dokončit? Bylo náročné skloubit natáčení s osobním životem, jinými projekty atd.?
Jakmile se do něčeho pustím, jdu do toho po hlavě a prakticky mě nic jiného nezajímá. Motivací byli lidé, kteří poslali finance na realizaci Hladiny, a ten pocit, že na film čekají. Natáčení je zpravidla velmi časově náročná věc. Kromě Hladiny jsem natáčela ještě seriál pro Českou televizi a již zmiňovaný Love Edith. Osobní život pro mě vlastně neexistuje, jelikož filmy beru jako své děti. Řekněme tedy, že osobní život s natáčením těžké skloubit nebylo, protože se skládá v podstatě z mých filmů.

Z premiéry také víme, že máte v plánu účastnit se různých festivalů či soutěží. Které to jsou?
Film budeme posílat do soutěže Český lev a na filmový festival v Cannes.

Máte v plánu nějaké další projekty? Je nějaký v procesu nebo teď čerpáte síly po dokončení filmu Hladina?
Síly nečerpám, mám jich pořád dost. Právě začínám točit nový velký projekt. Více k tomu bohužel říct nemůžu.

 

Na filmu byla znát i důležitost hudby. Tu skládala dvacetiletá Kateřina Neumannová se čtyřmi jejími spolužáky z Falmouth University ve Velké Británii. Právě na půdě této univerzity vznikal v nahrávacím studiu veškerý hudební podklad pro film. K tvorbě byly využity bicí, kytara, klavír a housle. Soundtrack ve filmovém finále byl doplněn i o mužský hlas, ten snímku propůjčil Archie Ray Winslade, který se věnuje své vlastní tvorbě a letos vydal své první LP. Píseň je nyní k poslechu pouze v traileru k filmu, ale skladatelka věří, že ji časem dostanou na streamovací hudební platformy.
„Celý proces včetně skládání, úpravy, zkoušek a nahrávání trval asi 2 měsíce, přičemž nejvíce času nám zabralo nahrávání ve studiu. Zvučení nástrojů bylo náročné a ve studiu jsme strávili 2 dny, ale výsledek stojí za to! Jsme na konečnou verzi hrdí a jsem ráda, že jsem měla možnost spolupracovat na Hladině.“ dodala v rozhovoru hudebnice Neumannová.

Zobrazeno 1012 krát
Naposledy upraveno: pá., 10. prosinec 2021 12:15

1 komentář

  • Odkaz Komentáře Jakub Zajíc so., 11. prosinec 2021 19:39 napsal(a) Jakub Zajíc

    Hezký rozhovor, ale Káťa Neumannová skládala jen poslední skladbu ve filmu s názvem "Are We Over Yet". Tím jí nechci ubírat na důležitosti, jedná se o nejvýznamnější skladbu ve filmu a vznikla ještě před samotným natáčením, čímž pomohla na place určit náladu filmu. Skladbu poté externě mixoval a masteroval ještě Ondřej Novák a do zbytku filmu jsem skládal hudbu já (Jakub Zajíc), nikoliv Káťa. Já i Ondra jsme na tom pracovali poměrně dlouho a hudba je ve filmu skutečně velmi důležitá, tak nás mrzí, že naše práce, nám zde byla odejmuta, jako bychom s tím neměli nic společného :/
    Krom tohohle nešváru ale článek cením.

Pro psaní komentářů se přihlaste