Monika Kroupová 
Výzkum vědců z Monstanské Univerzity v Missouli potvrdil vliv toxoplasmy gondii, též známá jako kokcidie kočičí, na chování vlků obecných z yellowstoneského národního parku. Přítomnost parazita způsobovala, že vlci činili riskantnější rozhodnutí – opouštěli smečku nebo se stávali jejími vůdci. Terénní biolog Connor Meyer, jenž se podílel na zkoumání vlivu toxoplasmy na vlky, dodává: „Tato dvě rozhodnutí mohou vlkovi buď velmi prospět nebo ho mohou přivést k záhubě.“ Vliv tohoto parazitního prvoka může mít tedy velký dopad i na vlkův sociální život.
Tým vědců se plánuje při dalším výzkumu zaměřit na dlouhodobé účinky toxoplasmy a taky na to, jestli infikovaní jedinci budou lepší vůdci smečky nebo ji naopak budou rozptylovat. Zároveň si pokládají otázku, jestli infekce negativně ovlivní rozmnožování vlků. Spoluautorka výzkumu a bioložka Kira Cassidy se domnívá, že infekce může být v některých případech velmi škodlivá, ale v jiných naopak prospěšná.
Výzkumníci přišly s teorií, že jednání toxoplasmy může být daleko komplexnější. Poukazují na spojitost mezi početností pum v yellowstoneském parku nesoucí v sobě toxoplasmu a vzrůstajícím počtem nakažených vlků tímto parazitem. Domnívají se, že by vlk svým riskantním chováním mohl zavést smecčku do teritoria pum, čímž by mohl nakazit toxoplasmou více jedinců. Kočkovité šelmy jsou totiž jejím definitivním hostitelem a jejich střevo využívá ke svému rozmnožování a následnému šíření pomocí tzv. oocytů, které se pomocí trusu dostanou ven. Epidemoložka z Royal Veterinal College v Lonýně Greg Milne ale namítá: „Tato teorie je velice fascinující, ale, aby ji bylo možné potvrdit, je potřeba více výzkumu.“ Podle ní by bylo potřeba zkoumat, jestli infikovaní vlci migrují do oblastí s vyšším počtem pum.
