Michal Bajnok 
Na Národním sportovním stadionu hlavního města Zimbabwe, Harare, složil v pátek Emmerson Mnangagwa svůj prezidentský slib. Ve svém projevu slíbil boj se zhruba devadesáti procentní nezaměstnaností, chudobou, vysokou inflací a korupcí. "Musíme se zbavit nevhodného chování a nekázně z minulosti. Veškeré projevy korupce se musí zastavit,“ zmínil také nový prezident. Během svého mandátu chce věnovat pozornost zlepšení zdravotnictví, školskému systému a tvorbě nových pracovních pozic. Země by teď podle něj měla stavět na jednotě, míru a rozvoji. Svůj úřad bude zastávat do demokratických voleb, které plánuje na rok 2018.
Mnangawga se z exilu, kde pobýval z bezpečnostních důvodů po svém odvolání z funkce viceprezidenta a šéfa bezpečnosti, vrátil minulou středu. Vrátit se mohl především díky podpoře armády, která v polovině listopadu zorganizovala vojenský převrat a po několika dnech přinutila bývalého prezidenta Roberta Mugabeho k rezignaci. Výměnou za post prezidenta obdržel doživotní imunitu pro sebe i svou ženu Grace Mugabeovou, která měla po svém muži převzít moc. Zimbabwské národní shromáždění dalo ale přednost Mnangawgovi. Tomu se také díky jeho drsnosti a politické mazanosti přezdívá „krokodýl“.
Konec třicetileté vlády
Třiadevadesátiletý Robert Mugabe byl doposud jediný postkoloniální lídr Zimbabwe. Známý byl hlavně kvůli obviněním z genocidy a zločinům proti lidskosti během potlačování opozice v 80. letech. Ve své funkci působil od roku 1987. Svým diktátorským režimem, někdy také přezdívaným jako „mugabismus“, uvrhl zemi do hluboké hospodářské krize, především kvůli utlačování a vyvlastnění majetků bělošských velkofarmářů. V roce 1995 zakázal v zemi homosexuální vztahy a po vstupu Zimbabwe do Druhé Konžské války v roce 1998 se země ocitla v naprosté destrukci. O dva roky později vstoupil na politickou scénu oficiálně coby diktátor.
