Šlágr 11. kola české Fortuna ligy byl všem fotbalovým fanouškům nabídnut během nedělního večera v Plzni. Tamější Viktoria přivítala pražskou Spartu, která přijela s jediným cílem - odčinit porážku z derby a stáhnout ztrátu na rivala z Edenu, která před tímto zápasem byla propastných patnáct bodů. Na horké půdě ve Štruncových sadech nevyhrála Sparta dlouhých osm let. Naposledy zde sparťané zvítězili díky dvěma trefám Kweukeho na podzim roku 2011.

Dauhá - „Kapesní raketa” Shelly-Ann Fraser-Pryceová možná dostala novou přezdívku, na rychlosti ale neztratila. Celému světu to dokázala v neděli 29. září na mistrovství světa v katarském Dauhá, kde již počtvrté získala zlatou medaili ve sprintu na sto metrů. Něco takového se v kariéře nepovedlo ani jamajskému králi sprintu Usainu Boltovi.

USA - Obsazení Chella Man, neslyšícího umělce a aktivisty z New Yorku, v populární televizní sérii Titans v roli Jericha oznámilo studio DC již v březnu 2019. Na odvysílání jeho debutového dílu si ale fanoušci museli počkat až do 27. září.

Zlín – Na zápas do Zlína necestoval s týmem. Hvězdný útočník a majitel Kladna Jaromír Jágr se na východ Moravy vydal autem, zdržela ho ale zácpa na dálnici. Vítězství 2:1 si pořádně cenil, Berani se totiž před utkáním nacházeli v podobné situaci jako jeho Rytíři.

Zlín – První vítězství v extralize od letošního postupu získali hokejisté Kladna. S Jaromírem Jágrem v sestavě uspěli ve Zlíně, kde vybojovali těsnou výhru 2:1. Rytířům k ní dopomohl střídající brankář Beranů Huf, jeho chybu přetavil v rozhodující gól centr druhého útoku David Stach.

Přerov – Druhou porážku v řadě museli o čtvrté zářijové středě skousnout hokejisté Přerova. Proti Jihlavě se doma zmohli na jediný gól a podlehli jí 1:3. Vítězství Dukly pečetil v poslední minutě trefou do prázdné branky Matěj Pekr, rodák z Uničova a bývalý útočník Olomouce.

Česká republika - Lidé, kteří mají rádi vlaky a výzvy se účastnili v sobotu 21. září už dvanáctého ročníku Křížem krážem. Závod na 24 hodin, ve kterém týmy soutěží o množství ujetých kilometrů na české železniční síti. Další body lze získat dalšími úkoly – zdoláním určitých kopců, nebo návštěvou tajných míst.

Zde přikládám vypracovanou velikonoční přílohu do libovolného online magazínu. Práce je zpracována formou pdf náhladu výsledné interaktivní stránky s prokliky na jednotlivé stránky.

1) Cíl práce

Cílem samostatného projektu je vypracování výstupu a prokázání schopností z absolvování kurzů tematické a profesní specializace. V tomto případě se jedná o specializaci sportovní a televizní. Vzhledem k mým zájmům a blízkosti k cyklistice nebylo příliš složité najít s panem konzultantem Mgr. Jiřím Vrbou společnou řeč a dohodli jsme se na vytvoření sportovní reportáže o etapovém závodu horských a enduro kol Kupkolo.cz MTB Trilogy. Projekt obsahuje jednu reportáž formátu delší reportáže sportovního rázu, která mapuje celý závod. V souvislosti s provedením rešerše je formát reportáže běžný, televizní reportáže o cyklistických závodech mívají běžně okolo deseti minut.

Hlavním cílem projektu je prokázat osvojené znalosti z obou kurzů, zejména pak TV žurnalistiky. Vedlejším cílem je poté předat reportáž organizátorům závodu a pomoci jim s propagací do dalšího ročníku formou reportáže, která je podána takovým způsobem, aby jí porozuměl i ne zcela zasvěcený závodník a milovník cyklistického sportu.

2) Zdůvodnění tématu

Téma reportáže jsem zvolila díky blízkosti k danému sportu a samotnému závodu. Již 8 let se podílím na organizaci závodu a 2. rokem se snažím i o větší povědomí o tomto unikátním etapovém závodu, kterým Kupkolo.cz MTB Trilogy bezesporu je.

Čtyřdenní etapový závod určený jak pro maratonce, tak pro enduro jezdce nemá ve středu Evropy obdoby. Zavede závodníka do míst, na která by během klasické vyjížďky nikdy nenarazil. Zejména pak na polském území, kterým vede více než polovina závodu, se rozkládá scenérie přírodních reálií, nad kterou zůstává rozum stát. Během závodu se cyklisté potýkají s různými typy terénu – od melafyru po pískovec, travnaté i šotolinové úseky. Klasický asfalt na závodníky čeká zcela výjimečně.

Reportáž o tomto závodu by měla divákům ukázat, co všechno během závodu cyklisté prožili, jak jednotlivé etapy vypadaly a samozřejmě, jak celý závod dopadl.

3) Zdroje/stav problematiky

Informace byly čerpány zejména z vlastních zkušeností a vědomostí spojené s organizací závodu a tvorby informačního servisu pro jiná média, např. pro internetový magazín mtbs.cz nebo server ivelo.cz. Těmto mediálním partnerům jsme již 9 měsíců před samotným závodem zasílali informační servis v podobě tiskových zpráv, do kterých informacemi přispíval jak ředitel závodu Václav Hornych či ostatní organizátoři, kteří jsou nedílnou součástí organizačního týmu a vytváří propozice závodu, komunikaci se závodníky atd.

Každoročním mediálním výstupem zhruba měsíc po závodu je takzvané aftermovie, tedy krátký film, který zachycuje celý závod očima mediálního týmu složeného z pěti kameramanů, kteří snímají závod jak klasicky v terénu na ruční kameru, tak přímo jezdci s GoPro kamerami na řídítkách. Nově měl video tým zapůjčený dron, který byl ovládaný licencovaným majitelem. V roce 2015 se reportáž ze závodu objevila v pořadu Sport v regionech na ČT Sport.[1] Dále pak se závodu věnují již zmíněné zpravodajské weby mtbs.cz, ivelo.cz, server dolekop.com a nově se mediálním partnerem stala také internetová televize TV Zvičina.

4) Ideový plán

Cílem projektu je vytvoření reportáže, která by byla nabídnuta do již zmíněného pořadu Sport v regionech, který na ČT Sport v současné době stále existuje a přináší reportáže například ze seriálu závodů Kolo pro život či jiných závodů mimo cyklistický sport, například sjezd divoké vody nebo z oblasti požárního sportu.

Reportáž získává na své autentičnosti a poutavosti zejména díky obrazové stránce. Celkem 5 záznamových zařízení snímá závod přirozeným způsobem a zachycuje krajinu na českém a polském území. Nedílnou součástí jsou bezesporu výpovědi respondentů, takzvané synchrony, které jsou natočeny jak přímo na trati, tak po dojezdu a jsou spontánní, plné euforie, která ke sportu patří.

5) Postup práce

V následujícím popisu bude postup rozdělený na několik částí, které zmapují celou přípravu a realizaci reportáže. Před zahájením příprav realizace reportáže jsem zkonzultovala nástin postupu s Mgr. Jiřím Vrbou. Vzhledem k mým zájmům a blízkosti k cyklistice jsme uvážili, že tato reportáž bude nejlepším řešením. Společně jsme si prošli všechny kroky výroby – od natáčení přes postprodukci, výstavby scénáře/košilky.

Následující popis bude tedy rozdělen na tyto části:

5.1 Příprava natáčení

5.2 Natáčení reportáže

5.3 Rešerše materiálu

5.4 Vytvoření scénáře reportáže

5.5 Střih

5.6 Publikace reportáže

5.1 Příprava natáčení

Během přípravy natáčení jsem se sešla s ostatním členy štábu, prošli jsme si novou trať závodu a vyznačili si obrazově atraktivní místa ve všech třech etapách. Poté jsme řešili logistické záležitosti, konkrétně přesuny na trati – autem, na elektro kolech či na motorce. V letošním roce se štáb skládal z pěti členů:

Dušan Michalečko: kameraman a střihač, průvodce a lektor jízdy na kole, bývalý kameraman Redbull TV v kanadském Whistleru.

Lenka Píchová: kameramanka

Matyas Paster: kameraman a střihač, majitel produkční firmy Paster Production, kameraman seriálu závodů NovaCup

Petr Hrubý: kameraman, autor záběrů na kole (GoPro), organizátor závodu Apache Jestřebí hory

Pavla Hajpišlová: studentka KMKSŽ UPOL, externí redaktorka ČT, PR manažerka závodu Kupkolo.cz MTB Trilogy, autorka rozhovorů a scénáře

Během natáčení byla požita tato technika:

Zrcadlovka: Sony A6400

Zrcadlovka: Panasonic GH4

Kamera: Sony NX100

2x GoPro7

Mikrofon Senheiser

5.2 Natáčení reportáže

Natáčení reportáže trvalo 4 dny, a to od 3. července do 6. července 2019. Během těchto dnů bylo nashromážděno 540 GB obrazového materiálu (proto není možné poskytnou hrubý materiál). Denně strávil štáb na trati osm až deset hodin, následně se materiál nahrával do počítačů a rozděloval do složek podle míst, ze kterých byl materiál pořízen (atraktivní místa z první porady byla rozšířena) Záběry tedy pochází ze čtyř zdrojů. Rozhovory byly natáčeny ve večerních hodinách během vyhlašování výsledků, kdy bylo snazší domluvit se se závodníky na čase a místě setkání. Po ukončení závodu se celý štáb rozjel do svých domovů k odpočinku po náročném natáčení s domluvou, že si štáb zejména střihač a redaktorka dají pár dnů odpočinku na to, aby získali menší odstup od zážitků a mohli se následně společně věnovat dalším krokům zpracovávání jak reportáže, tak takzvaného aftermovie závodu.

5.3 Rešerše materiálu

Tento proces vzhledem k výše uvedenému objemu dat pojmul nejvíce času. Téměř 3 týdny trvala selekce audiovizuálního materiálu, který byl během závodu pořízen. Mým úkolem bylo především vybrat ty nejlepší výpovědi závodníků, které by se hodily do reportáže i do filmu o závodu. Výběr se lišil ve výpovědích, které nebyly zcela objektivní a nesplňovaly zásady informační kvality, do filmu byly použitelné a skrytě dělaly závodu reklamu.

5.4 Scénář reportáže

Pro reportáž bylo třeba sestavit scénář, který obsahoval synchrony a asynchrony, posléze pak i gerojše, které byly objeveny v záběrech. Ve scénáři byl naznačen obsah synchronů:

První dny v červenci patří v okolí Teplic nad Metují jedinému. Tím je etapový závod Kupkolo.cz MTB Trilogy, který už osm let láká cyklisty na nevšední zážitky a tvrdou dřinu, která je po čtyři dny závodu čeká. Tento závod je určen pro cyklisty, kteří mají nějaký ten kilometr najetý, zejména v terénu.

SYN: Véna

Celý závod se skládá z prologu a tří etap. Start a cíl je v centru závodu v Teplicích nad Metují a každá etapa zavede závodníky do koutů jak českých, tak i do nedalekého Polska. Startovní pole se letos, stejně tak jako v předchozích ročnících dělilo na kategorie Extreme a enduro. Mnozí se v těchto kategoriích vydali i na trasu demo, tedy zkrácenou. První etapa nabídla závodníkům hrabankový povrch a spoustu náročných úseků.

SYN: Véna (5:55)

Jedním ze závodníků, kteří zvolili start na Trilogy poprvé, byl i Matěj Charvát, sjezdový jezdec, který se nebojí závodů u protinožců nebo na vrcholech nejvyšších hor.

SYN: Matěj

Druhá etapa je mezi matadory závodu označována za odpočinkovou, ale letos tomu tak nebylo. Závodníci se sice vydali po stopách známého závodu Rallye Sudety, avšak trať byla nově namotaná i přes jiné úseky v okolí Policka. Nesměla chybět ani tradiční Hvězda.

SYN: Véna

Tato etapa byla u maratonských cyklistů. Přesto jejich zájem zejména u profi závodníků není až tak vysoký.

SYN: Michal

V třetí etapě se startovní pole rozrostlo o několik desítek cyklistů, kteří využili příležitosti otevřené etapy pro veřejnost. Etapa Vraní hory je kombinací dvou předešlých etap a je nejtěžší z celého závodu.

5.4 Střih

Samotný střih filmu prováděl střihač Dušan Michalečko samostatně. Konzultace probíhaly telefonicky a online přes sociální sítě. Střih reportáže jsem provedla sama v programu Pinnacle Studio 15.

5.5 Publikace reportáže

Reportáž je zveřejněna na webu You Tube v neveřejném sektoru – lze se k ní dostat pouze přes odkaz. V případě zájmu by byla nabídnuta produkci ČT Sport, jejíž vedoucím je Pavel Forman. Jelikož výroba reportáže i aftermovie trvala necelý měsíc, nelze reportáž nabídnout jako aktualitu.

6) Sebehodnocení

Cílem projektu bylo vypracovat samostatný projekt, který byl kombinací obou absolvovaných kurzů – TV + sportovní sociologie. Hlavní cíl byl dle mého splněn. Ačkoli jsem spíše redaktorka a reportérka a záležitostem, které se týkají střihu nevládnu na profesionální úrovni, bavila mě práce s výběrem hudby na serveru hudebnibanka.cz, do které měli kolegové z týmu přístup. Jediným úskalím bylo selhání techniky zprvu u kolegy Michalečka, kterému selhal stolní počítač a práce byla na několik dnů pozastavena, poté po pěti letech nepřetržitého provozu selhal HDD disk na mém počítači. Naštěstí byla již reportáž zveřejněna na kanálu You Tube a část tohoto dokumentu na flash disku. Zcela určitě by se dalo ve střihu lecos dočistit a zvukově vyvážit, v případě zaslání do ČT Sport by ve střižně na Kavčích horách proběhl mix zvuku a normalizace dle regulí vysílání.

7) Literatura, zdroje + „konkurenční projekty“

V souvislosti s dobrými znalostmi z absolvovaných kurzů nebylo potřebné využít odborné či jiné literatury.

Sport v regionech Specialized MTB Trilogy. Česká televize [online]. 23.7. 2015 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10103510226-sport-v-regionech/215471290032010-specialized-mtb-trilogy

Konkurenční projekty:

V audiovizuální podobě nejsou dostupné žádné projekty, z řad závodníků existují pouze amatérské záběry z řad závodníků a jejich GoPro kamer. Doposud nevzniklo dokumentární video jezdce Matěje Charváta, který plánuje jeho zveřejnění na uvedeném kanálu na You Tube: https://www.youtube.com/user/CharvatBros

[1] Sport v regionech Specialized MTB Trilogy. Česká televize [online]. 23.7. 2015 [cit. 2019-07-20]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10103510226-sport-v-regionech/215471290032010-specialized-mtb-trilogy

„Kůrovcová kalamita je vůbec nejhorší v dějinách českých zemí," říká v rozhovoru minist životního prostředí Brabec a dodává, že „proto přicházím s iniciativou 10 milionů stromů pro Českou republiku." Co se snaží dělat vláda v čele s hnutím ANO pro eliminaci jednorázových plastů a co pro životní prostředí dělá sám ministr se dozvíte v rozhovoru.  

O knize Nikdynoc, kterou napsal Jay Kristoff, slyšel snad téměř každý fanoušek fantasy žánru. Kniha je plná vrahů, krve a pomsty. Prostě klasika, kterou všichni milujeme. Je to ale tak nadpozemsky úžasná kniha, jak všichni říkají?

Protivníci jsou druhý díl trilogie Renegátů od Marissy Meyerové. Pro někoho také jedna z nejočekávanějších knih roku 2019, jelikož její předchůdkyně sklidila velký ohlas. Trochu jsem měla strach se do knihy začíst kvůli obavám z toho, že si kniha neudrží kvalitu prvního dílu. Nakonec ale každou otočenou stránkou mé nadšení stoupalo.

Samostatný projekt v rámci foto a sportovní specializace pod vedením Ing. Petra Zatloukala

S Petrem Šedou se setkáváme přímo na místě, o kterém bude celý náš rozhovor. V útulné kavárničce na Dolním náměstí, která nese název jednoduše Naše café. Na první pohled je k nerozeznání od jiných, avšak po zkoumání webových stránek zjistíte, že hosty zde obsluhují lidé, kteří za sebou mají léčení různých druhů závislostí. Šeda je nejen jejím manažerem, ale pracuje také ve spřízněném P-centru jako sociální pracovník a na starosti má i přijímání nových klientů.

Pokud si chcete dopřát netradiční gurmánský zážitek nebo jen někdy budete mít dlouhou chvíli při návštěvě Prahy, určitě neváhejte a zavítejte do Papriky, příjemného bistra s rodinnou atmosférou. Najdete ho na ulici Rumunská 16 na Vinohradech.

Tel Aviv Boy, American Woman a Jerusalem style s hranolkami

Bistro Paprika nabízí tradiční jídla Blízkého východu. Návštěvníci si mohou vybrat z celé řady masitých i bezmasých jídel a salátů. Dokonce si mohou sestavit sendvič dle vlastního vkusu. Pokud se rozhodnete pro vlastní sendvič, tak musíte udělat tři jednoduché kroky. Prvně si určíte, na co máte chuť. Z nabídky lze zvolit jak masitou, tak veganskou a vegetariánskou variantu. Na výběr je falafel (smažené kuličky z cizrny), veganská shwarma, kuřecí shwarma (druh blízkovýchodního pokrmu připravovaném na rotačním grilu) a sabich (izraelský sendvič, pita chléb plněný smaženým lilkem a vařenými vejci). Dále si zvolíte druh pečiva a nakonec kombinaci, ve které vám jídlo kuchaři připraví. Kombinace jsou celkem čtyři a to Asli, základní kombinace se salátem, tahini a ambou (kořením blízkovýchodní kuchyně), Tel Aviv Boy, kombinace ve které je oproti základní kombinaci přidaný hummus (cizrnová pomazánka), Jerusalem Style, ve kterém jsou navíc hranolky a American Woman, kombinace salátu, hummusu, aioli a barbecue omáčky. Pokud si z kombinací sendvičů nevyberete, můžete si podobným způsobem vytvořit hummusový talíř, nebo si vybrat z široké řady hlavních chodů. 

Nadšení od první chvíle

Na první pohled zaujme příjemné rodinné prostředí, personál, hebrejská hudba hrající jemně v pozadí a produkty z Izraele vystavené na poličce za barem. Prostředí je menší a útulné, asi s deseti místy k sezení.

Číšník, ačkoli byl cizinec a nerozuměl moc česky, byl velmi milý, stále se usmíval a chtěl pomoci s výběrem. Objednala jsem si pokrm SHAKSHUKA JAFFA, s tím, že SHAKSHUKU (zeleninová směs, hlavní složkou jsou rajčata, paprika, cibule a vejce) jsem předtím mnohokrát jedla na různých místech v Izraeli. Ze začátku jsem si myslela, že na běžné SHAKSHUCE už mě toho nemůže mnoho překvapit, ale opak byl pravdou. Zaujala nejen pestrá chuť samotného pokrmu, ale také přílohový zeleninový salát, který bylo možné ochutit různými omáčkami, křupavý pita chléb, který v bistru sami pečou a k pokrmu ho dávají vytažený přímo z trouby. V neposlední řadě se mi líbil elegantní způsob podání pokrmu.

Lidé z různých kultur u jednoho stolu

Majitelé bistra jsou Izraelci, kteří přišli do Česka. Na pokrmech, které připravují, jde vidět jejich preciznost, profesionalita a to, že co dělají, dělají s láskou. "Milovníci jídla navštěvují naši milovanou Papriku, aby si vychutnali chuť čerstvé a autentické izraelské kuchyně, tak jak ji známe z našich rodin v Izraeli. Snažíme se poskytovat našim zákazníkům nejvyšší úroveň služeb. Rádi vidíme lidi z mnoha různých prostředí, kteří sdílejí svůj jídelní zážitek u jednoho stolu. V kuchyni Papriky používáme pouze kvalitní suroviny, většinu z nich dovážíme přímo z Izraele," uvádí na svých internetových stránkách majitelé.

Na způsobu podání, chuti a vůni pokrmu bylo skutečně vidět, že kuchařům a majitelům velmi záleží na kvalitě a čerstvosti potravin. Ceny jsou přijatelné a odpovídají kvalitě. Paprice tedy nemám co vytknout. Jen bych uvítala rozšíření nabídky izraelské kávy, z jednoho na více druhů. Také by mě potěšilo, kdyby se v budoucnu Paprika rozšířila a měla pobočky na různých místech v České republice.

Po konci světového fenoménu na motivy knižní ságy Píseň ledu a ohně, Hra o trůny, začala na poli seriálového fantasy žánru bitva o post nové divácké jedničky. Zatímco HBO sází na zpracování trilogie His Dark Materials, Amazon získal již před dvěma lety práva nejcennější a nové příběhy ze světa Tolkienovy Středozemě tak fanoušky čekají už za dva roky. Netflix má v tomto závodě hned dva statné hřebce. Zaklínač se Supermanem Henry Cavillem v hlavní roli dorazí už během letošního prosince, příběhy z kouzelné Narnie pak přibírají do štábu jednu posilu za druhou.

Basketbalová hala Folimanka se stala dějištěm dlouho avizovaného křtu dvou CD´s 160 EP, ale především P´s a Love 2, které má na svědomí strašnický rodák Smack One. Album svým názvem navazuje na CD P´s a Love, které spatřilo světlo světa před pěti lety. Mnozí příznivci považují toto album pro člena Iscream za průlomové. Datum koncertu určil třiatřicetiletý interpret na pátek 24. května.

Temná pětidílná minisérie v režii Johana Rencka přináší hororový vhled do událostí, které přispěly k pádu sovětského impéria a které ukázaly, jak katastrofické dopady může přinést neopatrné zacházení s jadernou energií. Při sledování Černobylu prožijete vztek, smutek a hlavně zděšení. 

Namísto nových příběhů přichází studio Disney v posledních letech s přetáčením těch největších animovaných hitů své historie. Po Krásce a zvířeti, Knize džunglí, nebo Dumbovi se snaží zaujmout mladou generaci diváků. V letošním roce se publikum dočkalo také pohádky s pouličním zlodějíčkem a jeho věrným přítelem Džinem v hlavních rolích. Na rozdíl od předchozích snímků, které vznikly za použití live action technologie, však Aladin selhává právě při srovnání s původním filmem z roku 1992.  

Samostatný projekt: fotografická, politická specializace.

Cíl

Opuštěných a nevyužívaných budov a objektů je po celé České republice velmi mnoho. Velká sousta občanů se však mylně domnívá, že se jedná jen o zchátralé a polorozpadlé domy. Také mají vžitou představu o tom, že jsou tyto budovy zpravidla na okraji měst a vesnic, nebo mají mylné představy o důvodu opuštění. Opak je však často pravdou. Velmi často se tyto objekty nachází přímo v centru a nejde na první pohled znát, že jsou opuštěné. Cílem projektu je vyvrátit tyto často chybné představy a stereotypy.

Zdůvodnění volby tématu

Projekt je spojením mých žurnalistických specializací. Konkrétně se jedná o politické zaměření a o fotožurnalistiku. Velmi ráda fotím, nicméně dávám přednost fotografiím přírody, měst a různých neživých objektů. Fotografovat osoby není pro mě. Zároveň se zajímám o historii naší země a o politické dění, což mě přivedlo k právě mému tématu. Stejně jako jiní jsem se domnívala, že jsou budovy, které nemají využití často opuštěné z různých politických důvodů. Myslím si, že je dobré čas od času poukázat na problémy, na které není až tak často upozorňováno. Nejsou zkrátka dost dostatečně atraktivní, nebo se jedná o dlouhodobou záležitost.

Zdroje problematiky

Podobný fotografický projekt jsem nenašla. Nicméně problematikou se sem tam zabírají média. Vzhlede k tomu, že se nejedná o aktuální téma, ale spíše o dlouhodobý problém, není však takových článků mnoho. Problematice opuštěných budov se také věnuje internetový portál prezdnedomy.cz.

Ideový plán

Jak už je naznačeno výše, projekt se snaží poukázat na problematiku nevyužívaných a opuštěných budov. Doufám, že se mi podaří poukázat na to, kdo je ve většině případů vlastní. Zda se jedná spíše o vlastnictví měst a obcí, nebo právnických či fyzických osob. Zda jsou hodnotné, nebo bezcenné. Zda mají nějakou historickou hodnotu či zajímavou minulost.

Okres Blansko

Pro bližší představu o oblasti, v níž se opuštěné a nevyužívané stavby, které projekt zachycuje, nacházejí, přidávám několik faktografických údajů. Okres Blansko se nachází na severu Jihomoravského kraje a je jeho druhým nejmenším okresem. Stejně tak má druhý nejnižší počet obyvatel. Nachází se zde dvě obce s rozšířenou působností. Jsou jimi města Blansko a Boskovice. Přestože je okres orientovaný především na průmysl a zemědělství, nelze mu odepřít jeho význam v oblasti cestovního ruchu. Leží zde totiž chráněná krajinná oblast Moravský kras, který je přírodní chloubou celé České republiky. Ono celkově zde nalezneme hodně lesů, které mimo jiné přispívají k tomu, že se z ekologického hlediska jedná o jeden z nejčistších okresů z celé republiky. Okres Blansko disponuje i dalšími památkami, jsou to například hrady, zámky, muzea či kostely.

Informativní fotografie

Pro informativní fotografii jsou charakteristické dvě základní složky. Tou první a zároveň důležitější složkou je praktické využití fotografie. Taková fotografie má popisnou funkci a jejím úkolem je přesně vystihnout autorův záměr. Snímek musí přesně vystihovat to, co autor zamýšlí a měl by divákovi pomoci při utváření konkrétní představy. Zkrátka jde o přesný a jednoznačný popis autorovy myšlenky beze slov. Druhým charakteristickým rysem informativní fotografie je absence emocí, které by mohly zastínit informativní cíl dané fotografie.

Postup práce

Vzhledem k tomu, že při cestování ráda pozorují okolí, měla jsem určité tipy na potřebná místa už v době výběru tématu. Důležitým pomocníkem při celém zpracování byl pro mne internet. Opravdu hodně jsem používala katastr nemovitostí. Na začátku jsem si každý objekt našla právě tam a podívala jsem se, kdo je vlastníkem. V případě, že se budova nacházela v soukromém vlastnictví nějaké fyzické osoby, nijak zvlášť jsem nepátrala po důvodu, proč je nyní budova opuštěná. Mnohem zajímavější byly ty objekty, které patří městu či některé přilehlé obci. Zde jsem se snažila dohledat i nějaké podrobnější informace, což se mi v některých případech povedlo.

Pokud jde o samotné fotografie, nejprve jsem si sehnala fotoaparát. Naštěstí se můj bratr focení věnuje a byl mi ochoten přístroj nejen zapůjčit, ale také mi pomoci s jeho nastavením, což mi hodně pomohlo. Fotky jsou pořízeny na kompaktní přístroj Sony Alpha A6300. K tomu jsem používala objektiv Sony 16-50mm.

Vzhledem k prostorové vzdálenosti vybraných objektů, bylo zpracování časově náročné. Tím spíš, že se mi dvakrát pokazilo počasí a focení jsem musela opakovat, protože výsledné fotky v daném světle nevyšly dobře. Nicméně za velkou výhodu považuji to, že jsem se na focení nemusela domlouvat s žádnou osobou, tudíž jsem si mohla zajet udělat fotku tehdy, kdy se to jak z časových, tak světelných podmínek hodilo mně.

Jedním z nejtěžších úkolů pro mě bylo závěrečné upravení fotek v počítači, tedy postprodukce. Ta totiž nepatří mezi mé oblíbené činnosti, protože mám strach, že fotku spíše pokazím. Na doporučené jsem použila program Adobe Photoshop CC 2018, ve kterém jsem některé fotky ořízla. Následně jsem u všech fotografií upravila jas a kontrast. Dále jsem změnila křivky a originální fotky jsem převedla z původního rozlišení 6000x3376 na rozlišení FULL HD, tedy 1920x1080. To z důvodu velikosti fotografií.    

Popis jednotlivých fotografií

Fotografie 1.

Celý cyklus jsem se rozhodla začít fotografií Puklova mlýnu. Ten se nachází v těsné blízkosti Pilského údolí pod kopcem, na němž leží zřícenina hradu Boskovice. V současné době je ve velmi špatném stavu a na první pohled nelze poznat, že se jedná o mlýn. Velká část obyvatel nejen Boskovic o budově ví a zařazením do projektu chci poukázat na to, jak to vypadá, když se nechá objekt chátrat. Opuštěný objekt je v soukromém vlastnictví jisté Marie Vyskočilové.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 2000

Fotografie 2.

Na kopcích v okolí blanenského ČKD, což je významný průmyslový podnik, se nachází několik pozorovatelen. Tyto objekty vznikly v 50. letech jako reakce na korejskou válku a s ní spojenou hrozbu leteckých útoků. Na mapě nejsou k dohledání a tak se těžko určuje přesný počet. To i z toho důvodu, že jsou schovány v lesích a tak je celkem obtížné je najít. Mně se bohužel podařilo najít jen jednu a i to mi trvalo půl dne. Fotografie je přizpůsobena terénu, na němž se pozorovatelna nachází, protože se jedná o prudký kopec, pod nímž je poměrně frekventovaná silnice.

Režim: Manuál

Clona: F4.0

Ohnisková vzdálenost: 19mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 6400

Fotografie 3. a 4.

Fotky je pořízeny ve vesničce Žďárná, kde byl v letech 1758-1759 vystavěn zámek, který je zde zachycen. V zámečku bylo sídlo lesního úřadu města Boskovice, nicméně pramenů, z nichž lze čerpat nějaké informace je velmi málo. Je to možná i proto, že je budova v současné době v soukromém vlastnictví Jany Šimkové. Místo je velmi fotogenické a tak bylo těžké se pro některé fotografie rozhodnout.

Fotografie s pořadovým číslem 3 má trochu umělecký charakter. Budovu zachycuje z netradičního pohledu, přičemž krásně vyniká poměrně nedávno zrekonstruovaná střecha.

Režim: Manuál

Clona: F5.6

Ohnisková vzdálenost: 50mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Na fotografii číslo 4 jsou krásně vidět zámecké rysy budovy, která musela být ve své době chloubou vesnice. Je patrné, že se nejedná o žádný malý dům, ale o velkou budovu s mnoha patry. Zvláště když uvážíme fakt, že byl po požáru celé vesnice zámek o jedno patro snížen.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Fotografie 5. a 6.

Výšková budova nacházející se přímo v centru okresního města Blansko. V tomto případě se jedná o téma, které řeší i místní obyvatelé. Budova je totiž velmi stará, nevzhledná a využívá se pouze přízemí. V něm se nachází nonstop, kde se schází lidé, pro které je vrchol zábavy konzumace alkoholu a jiných návykových látek. Ostatní patra budovy v současné době slouží jen pro reklamu na koupelny SIKO. Hlavním aspektem, proč se budova ve svém využívání a případných opravách zasekla je ten, že se město a majitel nejsou schopni domluvit. Problém je totiž v tom, že Blansko vlastní pozemek, ale společnost LL HOLDING a.s. vlastní objekt.

Pátá fotografie je focena brzy ráno, abych dosáhla pokud možno zajímavého a tak trochu uměleckého efektu, což se mi doufám povedlo. Stejně tak snímek vystihuje velikost a působivost objektu, který vzhledem k jeho poloze opravdu nelze přehlédnout.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Na šesté fotografii je budova vyfocena spolu s náměstím, na němž se nachází. Snímek je focený z výrazného podhledu, aby byl výsledek jiný, než ostatní fotografie tohoto objektu třeba na internetu. Rovněž je zde záměrem zachytit minimální počet lidí, aby byla fotografie zaměřena čistě na popis a nebyla rušen dynamickými výrazy lidí.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 17mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Fotografie 7. a 8.

Dalším fotografovaným objektem je Salmův mlýn, který leží poblíž zimního stadionu v Blansku. Tuto budovu jsem si vybrala mimo jiné proto, že je příkladem toho, kdy se pro opuštěný objekt najde využití, a tak jeho existence není zcela zbytečná. V Salmově mlýně se totiž nachází malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou, která poskytuje proud pro již zmíněný areál zimního stadionu. Nevzhledná a poničená budova je majetkem města Blansko, ale do oprav se nepouští z důvodu neukončených restitučních řízení s rodinou Salmů.

Také v tomto případě bylo velmi těžké vybrat snímky, které do projektu vyberu. Podařila se mi sice jedna velmi pěkná fotka, nicméně podobných je na internetu mnoho a i proto jsem se rozhodla ukázat jiný pohled. Sedmou fotografii jsem zařadila pro to, že je zde hezky vidět, jak starou budovou protéká voda, díky čemuž má využití i v dnešní době.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost:

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Mlýn je celkově ve velmi špatném stavu, má opadanou omítku, rozbitá okna, vyryté nápisy na stěnách. Snímek s číslem osm je focený z cesty, která se nachází mezi zmiňovaným objektem a železnicí. Ta je opravdu frekventovaná, neboť přes Blansko vede trať Brno – Praha. Pozorní cestující tedy mohou právě tuto stranu mlýna zahlédnout.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost:

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Fotografie 9. a 10.

Na fotografiích je zachycen panský pivovar v Boskovicích, který vznikl v 17. století. Nachází se v blízkosti sportovního areálu Červená zahrada. V roce 1948 byl podnik znárodněn a dva roky poté se v něm uvařilo poslední pivo. Následující čtyři roky byla v budově otevřena restaurace a sál, ve kterém se odehrávalo kulturní dění města. Nicméně poté se budova opustila a od té doby je prázdná. Město Boskovice uvádí, že je pivovar v současnosti využíván jako sklad.

Devátá fotografie zachycuje stav pivovaru v jeho aktuální podobě. Můžeme si všimnout, že oproti jiným opuštěným budovám ještě není v tak špatném stavu a tudíž by případné investice do jeho oprav nebyly tak finančně náročné.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Druhá fotografie objektu, tedy fotografie s číslem deset, byla pořízena uvnitř. Jedná se o poměrně velký prostor, který však v současnosti jako sklad neslouží. Stejně tak je na fotce zřetelně vidět špatný stav zdí a trámů, který při pohledu z venku není až tak patrný.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/250 vteřiny

Iso: 6400

Fotografie 11. a 12.

Boskovický pivovar není jediný na okrese, který zůstal prázdný. Dalším takovým je pivovar v Rájci nad Svitavou, který patří mezi nejstarší v celé České republice. Zhruba šestnáct let před zestátněním celého objektu, které proběhlo v roce 1945, byl objekt prodán rodem Salmů společnosti Moravia Brauerei. Poslední pivo bylo uvařeno v roce 1974. Velká část zaměstnanců následně odešla do nedalekého pivovaru v Černé Hoře, který funguje dodnes. V současné době patří pivovar akciové společnosti ZERA Rájec. Ta využívá část jako sklad, nicméně některé budovy jsou prázdné a objekt, který je už v tak hodně špatném stavu, dále chátrá.

Na fotce číslo 11 můžeme vidět vstupní bránu, nad kterou je již velmi špatně čitelný nápis „ZÁMECKÝ PIVOVAR V RÁJCI NAD SVITAVOU“. Nad ním je ještě tentýž nápis německy, ale ten již díky výraznému poničení fasády budovy nelze přečíst.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Další fotografie s pořadovým číslem 12 zachycuje pivovar z větší dálky, než fotografie předchozí. Zde jsem se nesnažila o žádné zvláštní a neotřelé zachycení, ale pouze jsem chtěla ukázat stav objektu. Zatažené počasí dodává celé fotografii na vážnosti, což vzhledem k úrovni poničení fotku hezky doplňuje.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Fotografie 13. a 14.

Po delším zvažování jsem se rozhodla cyklus uzavřít fotografiemi z místa, které je ukázkovým příkladem toho, když se město rozhodne jednat. Právě na tomto místě stál až do roku 2015 hotel Dukla, který město koupilo za nemalé peníze, nicméně zůstal ladem a pouze v přízemí fungoval malý obchůdek s oblečením. Budova hotelu byla velmi často diskutovaným tématem, protože se nacházela na náměstí Republiky, tedy v centru. Město se nakonec rozhodlo hotel zbourat. Po náročných demoličních a následných stavebních úpravách se na místě rozprostírá park s fontánkami a dětskými průlezkami.

Třináctá fotka zachycuje park, ve kterém nyní mohou lidé trávit volné chvíle. V dopoledních hodinách zde můžeme vidět maminky s dětmi, v odpoledních zase školáky se zmrzlinou. Přestože některým lidem připadá místo poněkud extravagantní, určitě to bylo to nejlepší možné řešení.

Režim: Manuál

Clona: F3.5

Ohnisková vzdálenost: 16mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Na závěrečné fotografii celého cyklu vidíme stánek městské knihovny, která byla po dobu letních prázdnin zavřena. Nicméně aby to občanům Blanska nebylo líto, otevřela v novém parku čítárnu, kde si lidé mohli půjčit noviny, časopisy a pohádky. Také zde byla pro všechny šikovné děti zprovozněna dílnička.

Režim: Manuál

Clona: F4.0

Ohnisková vzdálenost: 19mm

Čas expozice: 1/4000 vteřiny

Iso: 800

Sebehodnocení

Přestože projekt nenaplnil všechny mé představy, tak si myslím, že cíle se mi podařilo dosáhnout. Během samotného zpracovávání jsem usoudila, že by si projekt zasloužil hlubší prozkoumání a to především v těch případech, kdy je budova opuštěná a nevyužívaná z určitých nevyřešených vlastnických důvodů. Nicméně jsem se mylně domnívala, že takových případů najdu mnohem více, ale je možné, že je to dáno pouze oblastí, kterou jsem se zabývala, a jiné okresy to mají jinak. Podívat se na tuto problematiku z tohoto úhlu by však vyžadovalo hlubší a časově náročnější zpracování.

Díky projektu jsem si vytvořila jasnější představu o tom, kolik budov bez využití se v okresu Blansko nachází. Překvapením pro mě bylo, že se často jedná o budovy s historickou hodnotou a daly by se řadit mezi památky. Jejich poměrně velké zastoupení mě zaskočilo stejně jako to, že se často jedná o místa, kterou spousta místních lidí denně míjí a o jejich bezúčelnosti nemají potuchy.

Pokud se přesunu k hodnocení samotných fotografií. Vzhledem k tomu, že se focení věnuji velmi krátce, jsem se svou výslednou prací celkem spokojena. Samozřejmě vím, že nejsou dokonalé a i já sama jsem si vědoma jistých chyb. Nicméně se hodlám dále zlepšovat a trénovat. Určitě bych se příště více zamyslela nad místem, ze kterého fotky vznikaly. Myslím si, že kdybych bývala měla lépe nastudovaný okolní terén, možná by se mi kromě fotek informačního charakteru podařilo udělat i fotky s větším s větším uměleckým pohledem.

Přestože už vím, že se některé aspekty daly pojmout jinak, samotná tvorba a zpracování celého projektu mě bavilo a dalo mi cenné zkušenosti.

Literatura a použité zdroje

ŠMOK, Ján. Skladba fotografického obrazu. 2. vyd. Praha: SPN, 1983.

Dostupné online:

Český statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_blansko

Katastr nemovitostí: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/

Město Blansko: https://www.blansko.cz/

Boskovický region: http://www.regionboskovicko.cz/index.asp

Technické parametry: https://www.digimanie.cz/fotoskola-4dil-clona-a-vse-kolem-ni/1316