„Tak je to oficiální. Naposled nám zazvonilo, jsem opravdu maturant!“ došlo mi před rokem, když jsem naposledy přijel z gymplu domů bez kravaty. Letošním maturantům se tenhle moment blíží teď a já nemůžu než si oddychnout, že nenosím jejich kůži. Ano, ten pocit svobody, když to konečně má člověk za sebou se nedá zaplatit. Ale co tomu předchází… Do teď mě z toho mrazí. Dnes vím, že taková zkušenost člověka změní a vážím si toho, tenkrát jsem to ale vnímal hodně odlišně.