Matěj Hejduk 
Studenty Univerzity Palackého navštívil v pondělí 13. listopadu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Do zaplněné auly přírodovědecké fakulty přišel diskutovat v rámci své cesty po Olomouckém kraji. Debatu moderoval proděkan fakulty Jan Hlaváč, který setkání rozdělil do čtyř částí:
- Hospodaření s vodou a půdou v měnícím se klimatu
- Implementace „Nature restoration law” v ČR
- Zelená energetika a ochrana přírody
- „Green Deal” a role politiky v procesu zavádění „zelených opatření”
Hospodaření s vodou, Bečva
„Sucho a mrazy potrápily sadaře a bude málo slivovice. To je problém, který bychom měli řešit. Já se vás ptám, jaké je tedy plánování v hospodaření s vodou,“ zahájil první blok Hlaváč. Hladík nejprve upozornil, že ještě hůř než švestky, jsou na tom v posledních letech meruňky. Pak už se vší vážností hovořil o příčinách sucha, zdrojích pitné vody a adaptaci na klimatické změny.
V rámci první části mluvil Hladík ještě o kauze Bečva a krocích, které ministerstvo podniklo, aby k znečišťování řek už do budoucna nedocházelo, nebo o novele o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou Hladík připravil ve spolupráci s ministrem zemědělství Markem Výborným.
Obnova přírody
Ve druhé čtvrtině se mluvilo o „Nature restoration law“, což je zákon nikoli o ochraně, ale o obnově přírody, jak ministr zdůraznil. Vodní toky jsou v České republice (ČR) v současnosti o třetinu zkrácené. Ze zákona o obnově přírody vyplývá pro země EU povinnost obnovovat původní koryta řek. Kromě vodních toků dokument řeší také pásma ochrany přírody.
Vláda už z vlastní iniciativy pracuje na další ochraně některých území. Křivoklátsko se stane národním parkem a soutok Moravy a Dyje by se zase společně s Krušnými horami měl dopsat do seznamu chráněných krajinných oblastí.
Zelená energetika a jádro
Posluchači se v části věnované zelené energetice dozvěděli o klimaticko-energetickém plánu. Ten předpokládá, že do roku 2030 ČR zpětinásobí množství vyrobené energie pomocí solárních panelů, větrných elektráren a tepelných čerpadel. „Začínáme na zhruba patnácti procentech obnovitelné energie a za sedm let se chceme dostat na dvojnásobek. Je to ambiciózní, ale reálné,“ věří ministr, že i v tomto směru má ČR dobré vyhlídky.
Tato část vyvolala i diskuzi s publikem. Padly mimo jiné námitky k účinnosti solárních panelů a větrné energie, na což Hladík reagoval odkazem na technologický pokrok, který stále probíhá, ale nedokážeme ho předvídat. „I když tato vláda rozhodne o novém bloku jaderné elektrárny, tak začne fungovat nejdřív v roce 2036, spíše v roce 2040,“ zdůvodnil ministr, proč podle něj nemáme v současnosti lepší možnost než fotovoltaiky a větrníky.
Několik vět Hladík věnoval i tématu energetických úspor. Vyzdvihl oblast bydlení, ve které je podle jeho slov největší prostor pro šetření. Při této příležitosti vzpomněl na projekt KDU-ČSL z letošního léta „Oprav dům po babičce“.
Green Deal, elektromobilita, lithium
Setkání doplynulo do poslední čtvrthodiny, když prorektor usměrnil debatu k „Green Dealu“. „Důležité je, jakým způsobem k dekarbonizaci a modernizaci přistupují USA a Čína,“ uvažoval Hladík, „jejich cesta se zatím ukazuje jako efektivnější než ta evropská, kterou brzdí byrokracie.“
V úplném závěru přišla řeč na elektromobilitu a problém s dopravou obecně. V tomto směru má pro ČR velký potenciál ložisko lithia pod Cínovcem. Ministr ujišťoval, že k těžbě dojde. „Vláda nedopustí, aby se u nás vytěžené lithium vyváželo. Chceme vytvořit celý řetězec, od těžby až po finální produkt v podobě baterie,“ slíbil Hladík na závěr.
