Diana Olšáková 
Myslíte si, že je výuka historie na základních a středních školách dostatečná? Co byste změnil?
Podle mého názoru záleží určitě škola od školy a pokud má člověk štěstí na dané učitele, tak se může dostat k docela kvalitním informacím a ke spoustě zajímavostem. Ale samozřejmě se najdou i takoví, kteří odkroutí jen to, co musí a zbytek těch znalostí už svým žákům nedoplňují. Každopádně co bych změnil, řekl bych usilování o hlubší vhled do některých problematik. V mnohých případech také oproštění se od osnov u některých témat, které vlastně jsou ještě pozůstatkem komunistického školství.
A vy jste měl štěstí na učitele a učitelky dějepisu?
Já jsem měl na učitelky dějepisu velké štěstí. Na základce paní učitelka byla velice nadšená, co se historie týče a říkala nám spoustu zajímavostí. Když jsme brali například Římskou říši, tak se nás snažila zasvětit i do různých rozdílů, jak vypadalo brnění jednotlivých legionářů a co znamenaly jednotlivé symboly atd. No a na střední škole jsem se zase dostal k úplně jinému přístupu, a sice k tomu, že nám byly sděleny ty informace v trošičku osekanější podobě. Zároveň jsme byli tímto způsobem povzbuzováni k tomu, abychom si sami vyhledávali zajímavosti k jednotlivým tématům, ať už to bylo formou referátů nebo nějakých prací, které jsme měli odevzdávat, nebo potom závěrečné seminární práce ve čtvrtém ročníku na libovolné téma. A musím říct, že tenhle systém jsem považoval za hodně účinný, protože tím, že jsem se to dozvěděl sám ze své vlastní vůle, tak mi to i víc dalo.
Kdy přišel první impuls zájmu o historii? Dovedl vás k tomu někdo z rodičů nebo jste k tomu došel sám?
To je docela těžko určit. Z jedné strany můj úplně prvotní impulz zájmu vycházel jako u každého kluka, z hraní si na vojáky. Z druhé strany můj táta měl a stále má v domě stohy různých encyklopedií a odborných knížek právě na toto téma (Druhá světová válka, pozn. red.), tak jsem je začal číst, prohlížet si obrázky a konkrétně tady tato část historie mě velmi zaujala. Takže řekl bych, že částečně samostatně a částečně i právě díky tátovi.
A kolik vám bylo let, když jste našel zalíbení v historii?
Myslím, že to bylo v období mých devíti let.
Jaká část historie vás nejvíc zajímá a proč?
Určitě první a druhá světová válka, a to z důvodu, že tyto válečné konflikty v podstatě znamenaly revoluci ve válečnictví ať už v taktikách nebo v postupech, ale samozřejmě také v technice vojenské. To znamená nástup tanků, dělostřelectva, dokonalejší zbraně atd. Druhá světová válka mě zajímá asi nejvíce, ačkoliv je téma v dnešní době docela dost propírané, dokonce i mnou. Přijde mi, že je tam spousta aspektů, které se ať už záměrně nebo nechtěně přehlížejí. A právě tyto aspekty mi přijdou jako ty nejzajímavější.
Můžete přímo nějaký aspekt konkretizovat?
Například rozpory ve vrchním velení Wehrmachtu, tedy branné moci německé armády a jednotlivé postoje, když se rozlišovala stará garda generálů a důstojníků a naproti tomu ta mladá generace, odchovaná už tím řekněme hitlerovským režimem. Jedna část s ideologickou válkou a nacismem příliš nesouhlasila. Někteří se proti tomu dokonce otevřeně stavěli a organizovali atentáty na osobu Adolfa Hitlera. No a pak ti služebně mladší, kteří v podstatě poslouchali proto, že byli přesvědčení nacisté a bylo to v jejich kariérním zájmu.
Řekněte mi, která událost z období druhé světové války ve vás nejvíc rezonuje a proč?
Která událost ve mně nejvíce rezonuje a proč? Nevím, zda je to úplně událost, protože jednotlivé události typu bitev a nějakých ozbrojených střetů samozřejmě zajímavé jsou, ale je to velmi detailně popsané, ať už ze strany německé, nebo ze strany spojenecké. A upřímně řečeno, do bitev jsem se až tak nepouštěl. Spíš mě zajímá to pozadí, pokud se teda budeme bavit o nacistickém režimu, o Třetí říši. Na tomto poli mi přijde velice zajímavé studovat některé praktiky SS, a to zejména téma okultismu a SS Ahnenerbe, tedy výzkumné divize, která se snažila dokázat de facto nadřazenost árijské rasy pomocí vědecko-fantastického výzkumu. Dále třeba zaměstnávání docela kontroverzních individuí, kteří se prohlašovali za okultisty, jasnovidce, věštce a někteří z nich dokonce tvrdili, že germánská rasa nebo tehdy árijská rasa, jak se tomu říkalo, tak je stará více než dvě stě tisíc let a sahá to vlastně do doby ještě mýtických bytostí, to znamená obrů, trpaslíků a podobných věcí. Nedělám si srandu. Takže právě ta absurdita, ale zároveň to tajemno a různé pověsti, které se k tomu vážou doteď, mě k tomu táhnou. Záhady, které nebyly v podstatě doteď nějakým způsobem řešené. Líbí se mi se do toho pouštět a dozvídat se vlastně nové teorie a dělat si na to vlastní názor.
