Irena Pláteníková O FestivaluFF jste se už na našem portálu dočíst mohli. Mé dvě kolegyně vás na něj zvaly. Není divu, jistě byly okouzleny pompézní reklamou. Nevím, zda tyto spolužačky byly zhlédnout nějaký film z třídenního (20. - 22. 11.) promítání v olomouckém kině Cinestar nebo zda navštívily festival v jiném z dalších sedmi měst. Já jsem se rozhodla investovat oněch 89 českých korun v Olomouci a v sobotu večer jsem se vydala na film Antikrist.
Věděla jsem tolik, že se jedná o drama s prvky hororu a že je film přístupný od 15 let výše. Tyto informace byly pro mne klíčové. Za zmínku ale také stojí dánský režisér filmu Lars von Trier. Zdůrazňuji režisérovu národnost a dále, že film je uváděn jako spolupráce Dánska, Německa, Švédska, Itálie, Polska a konečně i Francie. Tvůrci si vystačili se dvěma herci Angličankou Charlotte Gainsbourgovou (oceněnou v Cannes za ztvárnění této ženské role) a Američanem Willem Dafoem. Když shrnu směs národností a přidám ještě to, že snímek byl v původním anglickém znění, pak nechápu, proč byl vybrán jako reprezentant francouzské tvorby. Ale budiž.
Larsovo obrazové divadlo strachu a sexu je složené z excelentně nasnímaného prologu, hlavních tří dějství a jen těžko pochopitelného (ale dle tvůrců významově zásadního) epilogu. Film se začal odvíjet jako šedivé svědectví psychologického rozkladu ženy, které zemřelo dítě. Její manžel a zároveň terapeut se jí snaží pomoci a postupně rozmotává klubko strachů a bolestí. Ve chvíli, kdy odhalí její tajemství, naberou události velmi rychlý spád a divák je svědkem extrémně drastických scén, patřících spíše do škatulky filmu Saw. Nebudu vám prozrazovat více, kdybyste přece jen měli chuť film sami zhlédnout. Jen ještě dodám, že lidé z kina vycházeli šokováni a znechuceni. Je to jeden z těch filmů, které byste měli vidět, než zemřete a na které nikdy nezapomenete.
Doporučení: Pokud nejste hrubě kované nátury, jděte radši na 2Bobule.
Doporučení č.2: Pokud by se vám Antikrist líbil, na Facebooku už má své fanouškovské stránky.
