Zatímco se Barbora Spurná se svým partnerem ve standardu umístili na třetí příčce, latina nevyšla – neprobojovali se ani do semifinále. V obou kategoriích startovali ve třídě B, ale latinským rytmům se nějak nedokázali poddat. „Je to škoda. Víme, že latina je horší, ale chtěli jsme aspoň semifinále. Do příště musíme zapracovat,“ přiznává Barbora.
Tato křehká dívka se v tanečních kruzích ještě nepohybuje příliš dlouho. Tančí třetím rokem, začala teprve po základních tanečních kurzech, které absolvovala na střední škole. První taneční krůčky dělala pod vedením trenérů olomouckého klubu Olymp, kde začínala s kamarádem z tanečních. „Chtěli jsme tancovat spolu, ale asi po dvou měsících jsme zjistili, že si prostě nesedneme, tak jsme to nechtěli lámat přes koleno a rozešli jsme se.“ Souznění v páru je velmi důležité. Možná právě proto začala Bára tancovat se svým bratrem, se kterým si rozumí. Ani to se ale neukázalo jako nejšťastnější volba, protože oddělit soukromý život doma a život na parketu nebývá úplně jednoduché. S bratrem se rozešli a každý si našel nového partnera. Dnes Bára tančí za TK Orel Telnice s Martinem Henzlem a zatím vše klape tak, jak má.
Třídy B ovšem Barbora nezískala klasickou cestou, tedy neprotancovala se všemi předešlými. Když se přestěhovala do Brna a hledala klub a partnera, aby mohla v tančení pokračovat i tam, naskytla se možnost tančit právě s Martinem, který měl už třídu B. To pro partnerku znamená skok do vyšší třídy za partnerem. „Určitě to není nespravedlivé, musela jsem hodně makat, aby to naše tancování nějak vypadalo. Samozřejmě je ale potřeba také notná dávka partnerovy trpělivosti,“ hájí se Bára teď už s úsměvem.
Po soutěži se pár opět vrátí do každodenního tréninkového kolotoče. „Úspěchy nejsou zadarmo, někdy je to pořádná dřina,“ říká Bára a dodává: „Já tanec beru jako prostředek k vyjádření pocitů, nálady. To mě pořád žene dál, pokaždé je to jiné.“
(příběh)