Na slovutném stadionu Za Lužánkami byste sice onen zmíněný dalekohled také potřebovali, avšak pro Brňany je toto místo něco víc. Brněnský fotbalový klub tam totiž psal nejfantastičtější kapitoly své historie. Chodily tam na tuzemskou nejvyšší soutěž opravdu výborné návštěvy. V roce 1996 dokonce přišlo na utkání mezi Boby Brno a Slavií Praha 44 120 diváků.
S počátkem nového tisíciletí došlo k úplnému uzavření tohoto stánku. Pro brněnské fanoušky se jednalo o pohromu. Namísto oblíbeného stadionu museli chodit na Srbskou, na kterou si zatím pořádně nezvykli. Navíc Srbská je spojená s výsledkově chudšími léty Zbrojovky, za což ale pochopitelně stadion nemůže.
Nabízí se paralela s ostravským Baníkem, který před lety musel opustit své milované Bazaly z podobných důvodů.
Znovuzrození Lužánek obstaral bavič a v neposlední řadě bývalý fotbalista Petr Švancara. Cápek z Brna na nich uspořádal svou rozlučku s aktivní kariérou. Vytrhl plevel, natřel tribuny, nasadil nový trávník a mohlo se hrát.
Jenže město Brno další rekonstrukce neobstaralo, a proto stadion opět začal chátrat. Profi fotbal se tam v nejbližších letech rozhodně nevrátí. „Domovem“ tedy zůstává Srbská, na kterou se fanouškovské davy nehrnou i kvůli tomu, že Zbrojovka momentálně působí ve druhé lize.
Brno je posledních deset let hokejovým městem, ovšem ani tamní hala Rondo není zrovna reprezentativním stánkem. Kapacita necelých osmi tisíc diváků je pro bouřlivé brněnské publikum nedostatečná. I proto se nejmocnější muž brněnského hokeje Libor Zábranský netají tím, že by chtěl do pár let postavit novou multifunkční arénu. Velkolepé plány ale zatím zůstávají jen na papíře.
Praha či Ostrava jsou v tuto chvíli ve sportovním zázemí daleko před jihomoravskou metropolí. Pakliže se něco nezmění, zájem příznivců pochopitelně opadne. A mužské části fanoušků pak nezbude nic jiného, než nahánět holky, jak to ostatně doporučuje Ivan Mládek v jedné ze svých písní. Protože přece Brno je zlatá loď.