Hana Owsianková |
RNDr. Ladislv Šnevajs - získal doktorát z přírodních věd na PřF UP - 1993 vstoupil do KDU-ČSL - 2002 zvolen do Zastupitelstva města Olomouce - od 2006 členem Rady města a náměstkem primátora, stará se o odbor sociálních služeb a zdravotnictví a čerpání prostředků z fondů EU - soukromě podniká v poradenské činnosti v oblasti obchodu a služeb vyjma živností vázaných - ženatý, otec pěti dětí |
Spor ohledně vlastnictví Mauzolea jihoslovanských vojínů trval léta. Co bylo největším úskalím celého procesu?
Slovo spor není úplně přesné. My jsme se při jednání s nástupnickými státy poměrně rychle dohodli na tom, že všichni mají zájem, aby se památník jihoslovanských vojínů opravil. Nicméně proto, aby v katastru nemovitostí bylo napsáno, že vlastníkem této nemovitosti je statutární město Olomouc, musel alespoň formálně proběhnout soud, který katastru nemovitostí přikázal, aby tuto změnu uskutečnil. Poté, co byly osloveny všechny nástupnické státy bývalé Jugoslávie a vyřízeny potřebné dokumenty, soud přiřkl vlastnictví městu Olomouc. Což byl základní předpoklad pro to, abychom dopracovali plán na rekonstrukci památníku. V současné době už máme vydáno pravomocné stavební povolení a v podstatě nic nebrání tomu, aby byly zahájeny rekonstrukční práce.
Kdo z Olomouce vyjádřil poprvé zájem usilovat o získání vlastnictví této památky?
To, že památník je takovou skvrnou na tváři olomouckých parků, do kterých jsme v poslední době investovali poměrně hodně finančních prostředků, hlavně z evropských fondů na jejich rekonstrukci, je v povědomí Olomoučanů už dlouho. Nějakou dobu bylo takové přešlapování, kdy se toho nikdo nechtěl zhostit, a pak jsme se na radě města ve vedení města dohodli, že tu iniciativu musí převzít samotné město Olomouc.
Jaký postoj zaujaly k návrhu města ostatní nástupnické státy?
Pro některé nástupnické státy, kde je národní hrdost silněji vnímána, bylo těžké říct, že se zříkají vlastnictví objektu, kde jsou částečně i padlí té dané země. Proto někde vyjádření souhlasu spočívalo v tom, že ve stanovené lhůtě soudu nepřišlo z jejich strany žádné vyjádření, jenž by přepisu vlastnictví zabraňovalo. Takže po uběhnutí lhůty to soud bral tak, že nemají námitky, aby se město Olomouc stalo vlastníkem.
Plán rekonstrukce je rozvržen do tří etap. Získalo město potřebné dotace na jeho realizaci?
Celková rekonstrukce je v tuto chvíli odhadována na dvacet milionů korun, což je pro rozpočet města poměrně významná částka. Proto se snažíme získat finanční prostředky z dotačního programu ministerstva obrany, a také z krajského programu na opravu kulturních památek, který je každoročně vyhlašován. Dalším dotačním programem, kde usilujeme o finanční podporu, je program regenerace Městské památkové rezervace.
První etapa, která je naplánována na zhruba deset milionů korun, by měla řešit ty nejpalčivější problémy, to znamená statiku přístupového schodiště a izolaci proti vlhkosti krypty, kde jsou uloženy ostatky. Zhruba čtyři milionu korun by měly přijít právě z dotačního programu ministerstva obrany a další dva až tři miliony bychom chtěli získat z těch dalších programů. To znamená, že finanční zatížení města by mělo být kolem třech milionů korun.
Jaké jsou následující kroky v uskutečnění rekonstrukce?
V měsíci únoru bude zahájeno výběrové řízení. Z největší pravděpodobností ho uděláme tak, aby se vybral dodavatel na celou stavbu s tím, že bude stanovena i etapizace, která umožní rozložit náklady na rekonstrukci do několika let. Poté, co bude uzavřena smlouva o realizaci, což předpokládáme, bude zhruba do poloviny tohoto roku, tak v letních měsících začnou stavební práce.
Do dnešní doby se nedochoval žádný snímek, žádná autentická podoba, jak to vybavení kaple vypadalo. Ani nemáme představu, jaké nástěnné malby a fresky se v kapli nacházely. Takže zůstává otázkou, jak ta výsledná podoba bude vypadat.
Lze během rekonstrukce počítat se ztíženou průchodností Bezručových sadů?
Hlavní komunikace průchodná bude, nicméně okolí památníku bude určitě zabráno zařízením staveniště a vzhledem k tomu, že se tam budou zpevňovat základy, budou muset návštěvníci strpět i pohyb nějakých těžších strojů. Ale nepředpokládám, že to bude po celou dobu realizace. To největší omezení by mělo být maximálně dva měsíce. Ovšem je třeba se smířit s tím, že ta vzrostlá zeleň, co je teď kolem mauzolea, bude muset být zlikvidována a nahrazena novou zelení.
Zahrnuje plán rekonstrukce i nějaká opatření proti následnému opětovnému poškození památky?
Já chci věřit tomu, že ta památka přitahovala vandaly nebo ty, kteří využívali stěny mauzolea proto, aby se nějak výtvarně projevili, protože byla v zanedbaném stavu. Takže doufám, že když dáme památku do pořádku, tak to hodně vandalů odradí. Ale nechceme to ponechat náhodě, proto součástí projektu jsou dvě kamery, které budou napojeny na městskou policii, a památka bude dvacet čtyři hodin monitorována. A samozřejmě si hodně slibujeme od toho, že v rámci výstav bude památka využívána pro nějakou expozici nebo bude zpřístupněna návštěvníkům. V neposlední řadě chceme obnovit funkci památníku, co se týká pietních oslav při příležitosti vzpomínek na oběti první světové války. Po tu dobu by tam byla ostraha nebo průvodce, kteří by památku zároveň hlídali.
Budou k znovuotevření památky pozváni zástupci nástupnických států, aby se přijeli podívat na její novou podobu?
Některé nástupnické státy se zajímají, jak pokračují práce na rekonstrukci památníku, a samozřejmě mají zájem také o to, aby se nejen při tom slavnostním znovuotevření ale i u pravidelných pietních aktů mohli účastnit. Proto s jejich spoluprací určitě počítáme. A myslíme si, že ty akce mohou přispět k připomenutí sice nedávné, ale poměrně zapomenuté historie našeho města. Bylo by špatně, kdybychom tento odkaz nechali dál chátrat.
Má pro Vás mauzoleum nějaký osobní význam?
Já si obecně myslím, že musíme mít obrovskou úctu k historii našeho města, našeho národa. Je to něco, s čím musíme seznamovat mladou generaci. A věřím, že budování něčeho nového musí vycházet z respektu ke kořenům naší kultury a Jihoslovanské mauzoleum k tomu nepochybně patří.
