Tereza Sládečková 
Myslíte, že je česká společnost připravená na sňatky stejnopohlavních párů?
Tahle otázka je pro mě jako sociologa trochu složitá. Je těžké říct, co by to vlastně znamenalo. Jak bych například do výzkumu mohl převést do znaků připravenost lidí na něco – mohlo by to znamenat, že něco tolerují nebo že něco akceptují.
Tak jestli je společnost připravená brát sňatky stejnopohlavních párů jako normu, něco, co nebude odlišné?
Myslím, že drtivá většina Čechů a Češek ne. Češi nemají pevné hodnoty. Nejsou pro svoje hodnoty ochotni něco dělat tak, že by to vytvářelo veřejný nebo mediální tlak, nešli by do ulic, neprali se o něco nebo stávkovali, to Češi prostě nedělají. Češi jsou doma, věci berou tak, že jsou, dokud jim tom samozřejmě nevadí nebo nenarušuje osobní bublinu. Zajímavé je, že například u registrovaného partnerství, nebyla tak velká podpora, dokud neprošlo. Pak podpora vyskočila na nějakých 75 % populace, což je v kontextu Evropy vysoké číslo. Problém je v tom, že číslo spíš ukazuje toleranci, tedy postoj „je mi to jedno, dokud to nemám na očích“.
V čem tedy může být problém? Když je to lidem de facto jedno a můžeme teoreticky říct, že si zvyknou?
Politici. My nejsme společnost, kde by připravenost přicházela ze spodu, z hodnotových postojů, většinou si ty věci necháváme dát ze shora. Máme však tendenci volit si konzervativnější poltické zastoupení, než ale reálně lidi jsou. V minulé i současné sněmovně je většina konzervativní, popřípadě se bojí nějaké novoty nebo jinakosti. A Češi jsou xenofobní, nemají rádi jinakost, která by mohla narušit nebo změnit něco, na co jsme zvyklí.
Lidi se bojí, že by jim stejnopohlavní páry narušily sňatek?
Češi manželství sice moc neužívají, je tady obrovská rozvodovost, není tady moc velká sňatečnost, i tak je manželství pro lidi nějaká referenční hodnota, představa dobré rodiny, kterou sice většina lidí v Česku nemá. Možná právě proto nechceme, aby se ten idealizovaný koncept, který by měl být, nějak kontaminoval nebo narušil.
Politici často využívají k argumentaci křesťanské hodnoty. Může to sloužit k ukotvení hodnot?
Když PROUD (pozn. Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu) řešil mezi lety 2014-2017 přisvojení dítěte nebo existenci dětí ve stejnopohlavních párech, tak lidi, kteří se stavěli proti a využívali křesťanskou rétoriku, od toho ustoupili. Zjistili, že to s českou společností vůbec nerezonuje a Čechům se to moc nelíbí. S čím se ale oni naučili operovat a je to důsledkem neokonzervatismu, takže strany jako Trikolóra nebo SPD, je právě tady ta rétorika, která vyvolává strach z toho, že se rozpadne něco, co jsme vždycky měli. Už jsou tady navíc i informace, které ukazují tok peněz z evangelických nadací z USA do římskokatolických spolku na Slovensku nebo Polsku, aby mohli vést tuto ani LGBT práva rétoriku.
Často můžeme vidět, že se ohánějí také přirozeností…
Ano. Často používají koncept přirozenosti, že rodina je přece od rodit a mít ty děti. Akorát žijeme ve společnosti, kde je velká rozvodovost, děti nežijí se svými dvěma rodiči, navíc u lesbických párů ta argumentace pokulhává, protože děti rodit mohou. Když se ale podíváme na volební potenciál má Trikolóra nebo SPD, tak je to vlastně jen 10-15 %.
Větší problém tedy tvoří zbytek stran?
Dá se to tak říct. Problém je v tom, že lidi, kteří jsou křesťansky založení, jsou v těch velkých stranách, které nejsou primárně křesťanské. Pak tu máme strany jako ODS, což je strana, která je silně konzervativní, nebo ANO. Například do Hnutí ANO vstupovali lidi, kteří nebyli silně hodnotově ukotvení, protože to bylo hnutí, tedy podnikatel vstupuje do té politiky, aby porazil tu korupci a všechno to vyčistil. Teď už tam jsou ale lidi, kteří jsou více kariérně i hodnotově orientovaní. Navíc se většina změn v Česku dosahuje tzv. transakčním aktivismem, který není viditelný a odehrává se v kuloárech politiků. A politici, zvlášť pokud jste v ANO, TOP 09 nebo ODS, zvednou pro něco ruku ve chvíli, kdy si mohou nahnat politické body, a to LGBT tématy neuděláte. Jim je de facto jedno, jak lidi z LGBT komunity žijí, hlavně ať moc nevykřikují. To je třeba oblíbený argument SPD, že gayové a lesby toho moc chtějí.
Byla bývalá sněmovna k stejnopohlavnímu manželství více otevřená než ta stávající?
Předchozí vláda byla v tomto ohledu výrazně lepší. Problémem bylo ČSSD, přes které to nešlo tlačit, bylo ve slabé pozici. Když se v mezi lety 2013-2017 prosazovalo přiosvojení tak to tedy bylo docela průchozí, byla to akorát první, politicky nátlaková, tematizace od roku 2006, takže se toho vlastně báli a velká část lidí udělala nějakou stopku. Když se pak udělala kampaň za manželství, vedlo to k tomu, že byli ochotni přistoupit na rodičovství, ale ne manželství, to znamená byli ochotni udělat nějaký kompromis. Teď je otázka, zda Jsme fér (pozn. iniciativa, která dlouhodobě prosazuje LGBT práva) a její představitele budou ochotni přistoupit na nějaký kompromis. Z mého pohledu by to byla dobrá cesta.
Takže jste momentálně spíše za revizi registrovaného partnerství než sňatek?
Myslím, že v současné době sňatek nemůže projít. V chvíli, kdyby se to ale postupně posouvalo, tak by pak manželství už nebyla tak velká meta. Tím postupným posunem myslím například zlepšení života registrovaným seniorům nebo dětem v registrovaných párech. Že obětujeme tu symbolickou hodnotu manželství s vidinou, že to někdy v budoucnu projde pro dílčí úspěchy. Pak by to byl samozřejmě problém pro aktivismus, protože byste pak už jen bojovala o nálepku. Už by to bylo skutečně jen o tom, že se dva dospělí chtějí vzít, aby měli dobrý pocit, aby to bylo stejné označení jako u heterosexuálních párů.
Může být problém i zdlouhavost projednávání a hlasování o zákonech?
Samozřejmě. Musíme brát v potaz i čistě praktický důvod jako ten, že schvalovat se musí spousta zákonů. Když se o sňatcích stejnopohlavních párů jednalo naposledy, trvalo to dva dny, to je enormně moc času, zvlášť v poslanecké sněmovně.
Za jak dlouho podle vás sňatky stejnopohlavních párů projdou?
To je dobrá otázka. V tomhle volebním období si myslím, že ne. V dalším období už by to projít mohlo, protože si lidi i politici zvyknou. Kousek po kousku se to bude posunovat. Hodně to může změnit i volba prezidenta. Největším kandidátem je Babiš a tomu je to de facto jedno. Ještě uvidíme, co udělá ukrajinská krize, ekonomická krize. Dle mého názoru by se v tomto období mělo udělat alespoň něco. Senioři, kteří žijí v registrovaném partnerství, nebo děti ve stejnopohlavních párech, vyřešit toto je opravdu žádoucí.
