Tereza Stará 
Iniciativa Zakroužkuj ženu mluvila před volbami o 30% zastoupení žen v parlamentu. Považujete konečných 25 % přesto za úspěch?
Je potřeba říct, že je to už více než 26 %, protože přibyla ještě jedna žena (Jarmila Levko za STAN, která nahradila Jana Farského v únoru 2022, pozn. autora). Z hlediska nějaké aspirace to není obrovské vítězství. Ale když jsme si to statisticky a datově zpracovali, zjistili jsme, že je to větší úspěch, než jsme si představovali. Ty čtyři kandidátky, ve smyslu strany, co nakonec prošly volebním sítem a dostaly se do sněmovny, mají průměrný podíl žen na kandidátkách 26 %. Což je vlastně méně, než kolik tam teď je.
Vzhledem k kroužkům se přiblížil mnohem více podíl šancí. U zvolených stran mají muži jenom 0,8 větší šanci, že se tam dostanou, než ženy. Při posledních volbách to bylo 1,3 a ve volbách v roce 2006 to bylo dokonce dva, muži měli tedy dvounásobně větší šanci dostat se do sněmovny než ženy. Takže úspěch to je. Ten problém je, že nejpopulárnější strany si daly na kandidátky méně žen.
Celkově ale loni kandidovalo do poslanecké sněmovny největší procento žen v historii Česka.
Když zahrneme všechny kandidátky všech stran, tak ano. Ale když z toho odebereme strany, které se do sněmovny nedostaly, jako ČSSD, strana Zelených a všechny ty ostatní menší strany, vyjde nám pouze 26% zastoupení žen. Pokud sečteme průměr všech kandidujících stran, vyjde nám 31 %, ale tam to hodně nahoru tlačí například Zelení nebo ČSSD. Naopak koalice SPOLU nebo Piráti a Starostové měli ten podíl výrazně menší.
Některé nově zvolené poslankyně přičítají svůj úspěch především stranickým kampaním. Myslíte, že jste parlamentní volby výrazně ovlivnili?
Já bych rozlišil dvě věci. Tedy podíl hlasů, které dostaly ženy a výsledky jednotlivých kandidátek. Co se týče toho, jestli vůbec kroužky ženám pomohly dostat mandát, tak rozhodně ano. Při minulých volbách těch potřebných 5 % preferenčních hlasů dostalo 180 žen a 550 mužů. Teď to ale bylo 250 žen a 400 mužů. Určitě se tedy zvýšil podíl kroužků pro ženy, víme to statisticky, ženy dostaly v průměru o 400 hlasů více než muži. My si jsme jistí, že čeští voliči a voličky udělovali ženám kroužky více než dříve.
Mohla výsledek koalice Piráti a Starostové, která má momentálně největší zastoupení žen ve sněmovně, ovlivnit i dezinformační kampaň proti Pirátům?
Jsme si vědomi toho, že v koalicích skládajících se s více subjektů, voliči kroužkují stranicky. Dělali jsme si analýzu, jak by to vypadalo, kdyby voliči Pirátů a Starostů nekroužkovali vůbec, kdyby kroužkovali jenom ženy nebo třeba jenom muže. A zjistili jsme, že mandát dostalo více žen, než kdyby voliči kroužkovali čistě stranicky. Kroužkování starostů ovlivnila primárně stranická příslušnost, sekundárně ale pak voliči volili ženy.
To nás navádí k další otázce, lidé kroužkovali kandidáty a kandidátky STAN v tom pořadí, které bylo dané kandidátkou. Ženy ze STANu často pouze přeskočily Piráty, ale neposunuly se výše v rámci Starostů. STAN udělal dobře, že tam umístil více žen, protože si tím získali více mandátů. Důležité je tedy i pořadí nominace, kterou ale my ovlivnit nemůžeme.
Dá se tedy říci, že ženy nejvíce kroužkovali právě voliči koalice Pirátů a Starostů?
Ano, to si myslím. Podíl voličů, kteří kroužkovali pirátské kandidáty nebo kandidáty STANu a zároveň kroužkovali ženy, je podobný. To znamená, že mezi dvěma stranami není žádný velký rozpor v kroužkování žen. Nedá se říct, že by jedna z těch stran kroužkovala ženy více, to se nedělo.
Je potřeba procento žen v parlamentu ještě zvyšovat? Záleží skutečně na tom, jestli je žen v parlamentu 20 % nebo 25 %?
Odpovím na to anekdoticky, na příkladu ze Senátu. Parlament funguje na základě výborů, jak v horní, tak v dolní komoře. Například v senátu je výbor, ve kterém nezasedá ani jedna žena a ve většině devítičlenných výborů zasedá jedna nebo dvě, maximálně tři ženy. To znamená, že jakákoliv záležitost, která se projednává, zastupuje mužskou část společnosti. To je to, s čím jsme šli do kampaně. Chceme, aby se rozhodování rozložilo podle toho, jak společnost skutečně vypadá.
Dívali jsme se na různé analýzy z byznysu, politiky a všímali si společenského zastoupení v rozhodovacích orgánech. Všude vychází, že čím větší je tam diverzita nebo rozmanitost, tím větší je schopnost řešit velké množství problémů. Z různých analýz pak vyplývá, že každý ten orgán by měly ze 30 % tvořit ženy. 25 % je prostě stále velká menšina a v praktickém rozhodování v parlamentu je to hendikep.
Máme v parlamentu hodně lékařů a málo právníků, stejně tak tam máme hodně mužů a málo žen. Větší vyrovnanost by přispěla k tomu, abychom rozhodování nezakládali jenom na úzké skupině společnosti. Upřímně nevím, proč se bavíme, jestli 20 a ne 30 %. Ženy dosahují vyššího vzdělání, zastupují přes 50 % české společnosti, zastávají všechny pozice, ze kterých se poslanci rekrutují. V civilizované společnosti je podíl zastoupení žen v politice mezi 30 a 40 % a více.
Jak je na tom Česká republika v porovnání s ostatními evropskými státy. Drží se pod průměrem?
Je to tak. Jsme na tom podobně, jako většina východního bloku, Nejsme nějaká černá ovce, ale je vidět, že jsme o jednu generaci nazpět.
Tento podzim se konají komunální volby, v některých okresech pak i volby senátorské. Po nich v lednu následují i prezidentské volby. Připravuje iniciativa nějakou kampaň?
Připravujeme. My se budeme soustředit na prezidentské volby. Chceme se věnovat i komunálním a senátorským volbám, ale zatím pro ně nemáme připravenou konkrétní strategii. Prezidentské volby mají dlouhodobější dopad i dosah. O prezidentských volbách se mluví už teď, o senátorských a komunálních voleb nebylo zatím zveřejněno téměř nic.
U komunálních voleb se dá předpokládat vyšší úspěšnost žen. Bude se tato konkrétní kampaň tedy nějak lišit?
Určitě ano. Ale bohužel prakticky ještě nemáme vytvořenou strategii. Chceme ale samozřejmě zůstat nadstraničtí, což je u těch komunálních voleb snazší. Většinou jde o lokální témata a nepředpokládáme tedy, že bychom se dostali do nějaké celostátní diskuse mezi hlavními stranami. Ale platí, že se soustředíme na prezidentské volby, kde chceme zůstat u našich hodnot. Nebudeme podporovat žádného konkrétního kandidáta ani kandidátku, na tom jsme se jasně shodli. Chceme voličům poskytovat informace jako před parlamentními volbami a pomoci jim se orientovat se v požadavcích na prezidenta, aby si voliči mohli vybrat svobodně, ale zcela informovaně.
