Vilém Válek Hole v devadesátých letech
Přestože Courtney Love a Hole u nás nepatří k příliš známým umělcům, v Americe se jedná o kultovní kapelu, která byla symbolem grunge generace stejně silně jako Nirvana, Pearl Jam, či Smashing Pumpkins.
Hrají od roku 1989 a mají na svém kontě tři velmi úspěšná alba. Největší slávě se těšili v roce 1994, kdy vydali podle některých kritiků svou nejlepší nahrávku s trefným názvem Live through this (Přežij to). Bylo to jen pár dní po smrti leadera skupiny Nirvana, Kurta Cobaina, se kterým má Courtney Love dceru Frances Bean a jen pár dní před předávkováním baskytaristky Hole. I přes tragické pozadí vydání desky bylo Live through this vyhlášeno prestižním hudebním časopisem Rolling Stones albem roku 1995. Další skvělou nahrávku vydali po pěti letech. Nesla název Celebrity skin a stala se symbolem kytarového popu konce devadesátých let. Hole nepatřili nikdy mezi skupiny, které měly precizní zvuk a čistý projev. Tahle kapela sázela spíše na kouzlo, charisma a především na Courtney Love, která si vždy lehce podmanila okolí. Hole se svou tvorbou řadí k alternativnímu undergroundovému proudu, který se ale zároveň dokázal prosadit na poli mainstreamové hudby.
Courtney Love se mimo své hudební kariéry stihla proslavit i ve filmu. Krom svých hereckých počátků ve snímcích Straight to hell, či Feeling Minnesota, spolupracovala na dvou filmech s Milošem Formanem. Jednalo se o Lid versus Larry Flint a Muž na Měsíci. Za své herecké výkony byla nominována na Zlatý glób.
V roce 2002 kapela Hole oznámila šokovaným fanouškům čekající další skvělé album svůj odchod. Bez velkého loučení se její členové stáhli do pozadí, ne však na vždy…
Klesání ke dnu
Jak už to tak bývá, obzvláště v oblasti umění, někdy se daří více, jindy méně. V roce 2004 vyšel sólový debut Courtney Love s názvem America´s sweetheart, který se ovšem stal propadákem jak u kritiků, tak u běžných posluchačů. Courtney se s albem vrátila ke kořenům stylu grunge, na který asi veřejnost nebyla připravena a celá deska byla často označována jako ostrá a nestravitelná, plná prázdných frází. Podle Love stojí za neúspěchem alba především nahrávací společnost, která jej vypustila na pulty obchodů v době, kdy byly singly teprve v demo verzích. Ať už je pravda kdekoliv, America´s sweetheart se nepovedla a problémy se přenesly i do života samotné zpěvačky. Prošla si mediálně sledovanou závislostí na kokainu a dočasně jí byla odebrána dcera. V roce 2005 byl hospitalizována v detoxikačním centru a prošla tříměsíční procedurou odvykání. V době, kdy se cítila mizerně a chtěla všechno vzdát ji navštívila dlouholetá kamarádka Linda Perry, producentka desítek komerčně úspěšných alb a přinesla jí akustickou kytaru. A právě zde, v detoxikačním centru začalo vznikat poslední album kapely Hole
Nobody´s Daughter
Během pěti let komponování se připravovaná deska stala jedním z nejočekávanějších alb rockové hudby vůbec. Často se spekulovalo o tom, jestli deska nakonec skutečně vyjde. Courtney Love v období příprav začala mimo jiné s produkcí životopisného filmu o Kurtu Cobainovi a vydala svou deníkovou autobiografii nesoucí název Dirty Blonde. Na přelomu dubna a května roku 2010 byla konečně vydána Nobody´s daughter.
Skupina ve které po dlouhé roky působil pouze jeden muž, kytarista Eric Erlandson kompletně změnila své složení a současná formace se skládá ze samých mužů, krom Courtney . Album obsahuje rockové vypalovačky jako například single Samantha, Loser Dust, How dirty girls get clean, či Loser dust, ale především se jedná o kytarovou desku inspirovanou Bobem Dylanem a popovými hity Davida Bowieho. Na albu opět významně spolupracovali Linda Perry a Steve Corgan. Především díky jim a kytarostovi Micko Larkinovi má album krystalicky jasný a identifikovatelný kytarový zvuk se skutečně promyšlenými riffy a citlivými aranžemi. Skladby opravdu silně připomínají Boba Dylana a to především pro zpěvaččin charismatický a alternativní projev. Písně jako Pacific coast highway, For once in your life, či Happy ending story vypráví strhující příběh plný kouzel, smutných srdcí, bolesti, ale také pomsty a vzpoury.
Album se jmenuje Dcera nikoho, protože přesně tak se Love cítí. V devíti letech odešla z domu na internátní školu a zpět už se nikdy nevrátila. Na přebalu desky je Marie Antoinetta a na zadní straně Anna Boleynová. Obě jsou zachyceny tak, že jim nejde vidět hlava. Hole chtěli touto symbolikou poukázat na historické události, kdy dav lidí popravil královnu, nevinnou ženu. Obě události mají jistou podobnost s Courtney, obvykle označovanou královnou rocku a jejím nekonečným bojem se středním proudem lidí.
Domnívám se, že čekání na Nobody´s daughter se vyplatilo. V době, kdy znějí všechny rockové kapely stejně máme před sebou černou perlu současného rocku. Desku tak autentickou, jak jen si dokážete představit. Desku, která Vás chytne za srdce. Nyní je k online poslechu na myspace stránkách kapely. Milovníkům dobré muziky ji tedy vřele doporučuji.
Infozdroj: album Nobody´ s daughter, web kapely
Fotozdroj:
