Celé dopoledne propršelo. Kolem druhé hodiny naštěstí déšť ustal, ale zanechal po sobě spoušť - bahno. To už se začínali trousit návštěvníci. S přibývajícím množstvím lidí, rostla i kvanta bláta, přestože si každý nějaké to kilo rozbředlé zeminy nedobrovolně nabalil na boty. Málokdo si tím nechal zkazit náladu. Někteří lidé se dokonce vybavili gumáky nebo podomácku vyrobenými návleky z igelitových tašek. Chuť na pivo také nechyběla. Přes třicet pivovarů nabízelo svůj lahodný mok. Náročnější pivaři, kterým nechutná pivečko z kelímku, měli téměř u každého stánku možnost koupě nejrůznějších kriglů a sklenic. Prošli jsme celý areál, abychom zjistili, co kde mají dobrého. Zarazil mne počet stánků s občerstvením. Jen tři pro tisícovku lidí! Tomu odpovídaly i ceny – klobáska či gyros za 70 Kč, kuřecí steak za 100 Kč. Kdo měl hlad, musel sáhnout hlouběji do peněženky. U občerstvení se tvořily fronty a bylo jen otázkou času, kdy začne jídlo docházet.
Ve 14:00 zahrála první kapela tohoto dne – rocková legenda Turbo. Následovala neuvěřitelná show v podání Jiřího Macháčka a skupiny MIG 21. Zazněly i hity jako Vysoký jalovec nebo Prší, prší. Namísto „vrn, vrn, drn, drn, drn“ v Malotraktoru zpíval Jirka (a dav s ním) „čvacht, čvacht, čvachty, čvacht. Hvězdami večera byli jednoznačně Horkýže slíže, kteří nastoupili vzápětí. Nejzarytější punkáči neodolali a pogovali o sto šest, bahno nebahno. Kapela Team revival měla bohužel tu smůlu, že začla hrát v průběhu první třetiny hokeje Česko-Švédsko. Pánové nechali své ženy u pódia a přesunuli se do velkokapacitního stanu s televizí. Panovala zde neuvěřitelná atmosféra. Goóóóóóóóóól zaznělo během zápasu dvakrát, OOOOuuu jen jednou. Češi vyhráli 2:1 a hosté beerfestu se pomalu rozcházeli– někteří do svých domovů, jiní pokračovali do hospod.
