ne., 18. říjen 2015 05:31

CVLT od Phantom Winter: Tvrdé, nevlídné a uhrančivé

CVLT - Phantom Winter CVLT - Phantom Winter Zdroj: Golden Antenna Records
Co se skrývá pod čtyřmi na první pohled nic neříkajícími písmeny? Počin od pozůstatku kapely Omega Massif názvem sice zaujme, ale nenaláká. Album totiž nabízí atmosférický vál, který má potenciál unést mylšenky kamsi do zamlžených polí zvuku, nálady a hutných rytmů. Hudba kombinuje neutěšující monotónnost drone hudby, hluboké a masivní linky z končin sludge metalu a tíživou melancholii doom metalu. Vzpomínky na Omega Massif zůstávají, ale tohle album je přeci jen nový příběh. Zatraceně pohlcující příběh.

Po rozpadu každé kapely vyvstává u posluchačů otázka: Co bude dále? Upadnou v nečinnost a zapomnění, nebo se chytnou jiného stébla trávy? Po ukončení aktivity pionýrů sludge metalu z Německa Omega Massif se stalo zrovna tak. Dvojice Christopher Rath a Andreas Schmittfull k sobě přizvali Martina Achtera a Cristiana Kranka a dali vzniknout dítěti jménem Phantom Winter. Kořeny z Omega Masiff jsou stále zřetelné, ale není to jen otočení o pár stupňů, spíše trhnutí volantem do strany. A ono to funguje.

Pět písní nezí jako moc, ale na téměř pětačtyřicet minut to vydá. A je to jízda. Žádný mírný nástup se nekoná, dunivý riff "Corpses Collide" mě nelítostně praštil do obličeje a přikázal mi, že tohle je to jediné, na co budu myslet. Na úvod to vtahuje lépe, než fungl nový vysavač. Tahle hudba ve mně nepodnítila potřebu házet hlavou jako šílený nebo křepčit jako v srdci kotle. Zvládl jsem jen sedět a vnímat tu atmosféru, kterou němečtí řemeslníci zkázi vytvořili. Nedefinovatelná, ale bolí. Nějakým způsobem celé album, byť rozdělené, působí jako jednolitý tok nálady z neutěšené mysli. Temné, chladné, ale řevnivé a agresivní. Za mě rozhodně obrovské plus.

Zpěv připomíná agonické výkřiky, ale překvapivě sedí

Oproti Omega Massif je hlavním rozdílem přítomnost vokálů. Klasický growl nebo čistý zpěv se nekoná. Phantom Winter si zřejmě vzali insipraci z hlubin dronu a Christian Krank nasazuje něco, co se dá nazvat jen jako vřískot trýzněné duše. Není ale dominantou hudby, jak by se leckdo mohl bát. Stojí spíše v pozadí, kdesi ve stínu pod horami z kytar a baskytar, a všechno spíše podtrhuje. Kdyby byl výraznější, pravděpodobně by ztratil na efektu a byl celému dílu jen na obtíž. Krok správným směrem.

Tak jako alba obdobného ražení působí CVLT spíše jako jednolitý tok hudby než oddělené písně, což jen přidává na schopnosti upoutat plnou pozornost. Málokterá hudba má takové účinky, nicméně Phantom Winter tohoto docílili. Debutové album německého uskupení nezklamalo, někdy dokonce předčilo očekávání. Svědčit o tom může vyprodání všech kopií alba v Německu již první týden po jeho vydání. Laťku nastavili hodně vysoko, a pokud se budou držet na tomto standardu, mají našlápnuto do správných končin. Do krajů, kde se mezi stromy šíří výkřiky šílenství, sníh tvoří neprostupnou stěnu a mráz se zahryzává až na dno duše.

Zobrazeno 1737 krát
Naposledy upraveno: po., 19. říjen 2015 19:54

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste