Heslo "Vše pro zákazníka" začíná ztrácet svůj význam a v obchodech se množí stížnosti na neprofesionální chování prodejců.
"Tenisky vám bohužel neprodáme, druhou máme někde ve skladu a ten máme zaházený krabicemi se zbožím," tvrdila prodavačka zákazníkovi, který si v nákupním centru Černý Most v Praze zkoušel tenisky značky Puma. Zákazník se ohradil slovy, že klidně příjde později, aby měla prodavačka možnost příslušnou botu najít, načež se prodavačka znechuceně odebrala do skladu, ze kterého se zhruba po deseti minutách vrátila i s teniskou.
O takovéto scénáře není v obchodech nouze. O to horší je, když například zákazník požaduje recenzi na běžecké boty od prodavače, který by měl znát sortiment obchodu, ve kterém pracuje, a proto by měl být schopen zákazníkovi v této situaci co nejlépe poradit. To se bohužel neděje, takže se zákazník dočkal reakce "měly by bejt dobrý," což rozhodně není adekvátní, pokud má člověk v plánu investovat.
Některé obchodní řetězce začínají lákat potencionální zaměstnance na vyšší mzdu, jak jsme nedávno mohli zaznamenat u sítě Lidl. Náboráři už často lidi přímo loví u bran konkurenčních podniků, kde odchytávají zaměstnance, nabízejí vyšší mzdy a případně i peníze na ruku. Podle mluvčího Hospodářské komory, Miroslava Dira je i 38 tisíc korun pro lidi na určitých pozicích málo.
Výzkum agentury Profesia naznačuje, že bezmála 60 procent zaměstnanců očekává změnu práce a 34 procent vyhlíží zvýšení platu.
To, že si firmy opravdu nemají z čeho vybírat dokreslují nejnovější údaje o nezaměstnanosti minima. Volných pracovních pozic je v současné době 240 tisíc a nezaměstnaných 258 tisíc. Na podzim se očekává, že se nezaměstnanost přiblíží ke třem procentům.
"Kdo chce, dělat, dělá," shrnuje celou situaci Miroslav Diro.