Redakce
Jsi fotograf a grafik. Měl si k téhle tvorbě blízko od dětství?
Jasně, všechna tahle kreativita začala už někdy kolem mých deseti let. To jsem začal pravidelně navštěvovat výtvarný kroužek, v němž jsem vydržel až do konce střední školy. Myslím, že tohle je ten hlavní element, který stojí za celkovou mou aktuální tvorbou v oblasti fotografie a také grafiky.
Na webu píšeš, že tě tyto dvě věci živí. Bylo těžké se dostat na tu úroveň, kdy tě to dokáže uživit a nemusíš mít vedlejší práce?
Ono když tě něco fakt baví, tak se nějak automaticky chceš zlepšovat a hnát svou věc trochu dál. Je špatné ustrnout na místě a neučit se nové věci. Vidím to u hodně lidí kolem sebe. Začal jsem fotit jenom for fun (pro zábavu, pozn. red.). Nikdy jsem si nemyslel, že moje fotky někdo koupí, nebo že bude zájem o moje focení. Nesoustředil jsem se na zisk nebo podobně. Fotil jsem pro zábavu, protože mě to bavilo. A tak tomu je i teď. Jen občas se něco prodá.
Nejčastěji se u tebe objevují fotky krajin, přírody a různých detailů. Portréty tě nelákají?
Ále, portréty. Jasně, lákají, ale nemám koho fotit. A tak se nemůžu rovnat s ostatníma, kteří se věnují jen tomuhle tématu. Tady mi ujel vlak, zatím. Možná je to ale dobře. Není nic horšího než pokažený a technicky špatný portrét. A že jich třeba na Facebooku vidím kvanta. Techniku na to mám, ale znalosti zatím moc ne, takže se tomu i možná trochu vyhýbám. (smích)
Jsi autorem fotek UPointu a také jsi fotil majálesové dění. Jak ses k tomu dostal?
Tady hlavně hraje velkou roli Tomáš Mikula, který mě kvůli tomu oslovil, za což díky! Fotky z UPointu máme rovným dílem a to platí i o Majálesu, kde nás fotilo víc, a všichni odvedli skvělou práci. Snad se potkáme zase za rok!
Užíváš si je více, nebo to spíš bereš jako pracovní povinnost?
Pro mě je tohle čistě odreagování. Všichni jsme to pojali trochu jinak než klasický report z akce, což je taky znát na fotkách, které jsou spíše zaměřené na specifické detaily akce a dění. A přesně tohle mě baví - když fotím akce, vždy se zaměřuji na detaily.
Jsou takováto focení něčím výjimečnější než focení přírody?
V kontrastu s přírodou je to výzva, protože si nemůžeš předem připravit kompozici. Všechno je rychlé a náhodné. Nic se neopakuje dvakrát. Proto je potřeba to zachytit ve správný moment a ještě přemýšlet jak. (smích)
Chystáš nějaké výstavy?
Moje dovednosti nejsou ani zdaleka na takové úrovni, aby se dalo něco vystavovat. Maximálně „vystavuji“ svoje poslední snímky na Facebooku nebo Instagramu. Každý se může podívat na to, jestli to je vhodné k opravdovému vystavování, nebo ne. Já osobně se cítím spíš na tu druhou variantu.
foto: Honza Hrinda
