Martin Klose Říká se, že umění se dá najít ve všem. Hoši z Gloryhammer ho našli ve svérázném pojetí power metalu, který místy hraničí až s parodií. Když přebal alba i jeho název působí jako béčkový akční film z devadesátých let, zpěvák Thomas Winkler křepčí na pódiu v jasně zeleném brnění a celé dílo se honosí skladbami jako "Goblin King from the Darkstorm Galaxy" nebo "Rise of the Chaos Wizards", zavání to kardinálním průšvihem. Háček je v tom, že kapela si to moc dobře uvědomuje. A co víc, hudební kvality předčí kdejaký seriózní titul. Navíc kapela si získává čím dál více fanoušků po celém světě, protože jak to pravidelně dokazují na koncertech, tahle skvadra šílenců umí pobavit.
Od alba "Tales from the Kingdom of Fire" se mnoho nezměnilo. Sestava kapely zůstala stejná, podobně jako základ jejich hudební tvorby. Epické kytarové riffy, kouzla a čáry Chistophera Bowese za klávesami a vokály Thomase Winklera, které zvládají nabírat nečekaných výšek. Místo středověké fantasy, či spíše její karikatury, se scenérie mění na vesmír roku 1992. Opět jsou na řadě mocní čarodějové, všemocné artefakty a svět v plamenech. Špatný mišmaš fantasy a sci-fi? Možná, ale hudebně zpracované je to na výbornou, to bez debat. Sebeparodie tady je výrazná, ale není nikterak na škodu.
Jedenáct písniček, každá funguje jako samostatný příběh. Příběh z kategorie "tak špatný, až je dobrý". Jakkoli otřesně to zní na papíře, po hudební stránce tomuhle počinu není co vytknout. Někomu nemusí vonět občasná elektronizace určitých pasáží, což ale většinou obnáší jen výraznější klávesy. Ale hej, epické futuristické bitvy obnášející draky ve vesmíru by bez trochy technem inspirovaných kláves nebyly to pravé. I přes to, že Gloryhammer vystupují jako definice hudební absurdity, po technické stránce nachází jakýsi perfektní balanc. Veškeré prvky nesou výrazné podtóny komedie, ale stále to zní jako profesionální práce, kterou Gloryhammer rozhodně odvádějí.
Novopečeného posluchače to asi slušně zarazí. Přeci jen, kdo by od metalu čekal fráze jako "the cosmic rage of astral dwarves from Aberdeen"? Gloryhammer ale nabízí nefalšovanou hudební zábavu, rychlejší, tvrdší, vymazlenější a ještě ujetější než předchozí album. U tohoto se nehodí říct "Příjemný poslech", ale "Příjemnou zábavu". Hoot hoot!
