Lukáš Kostelecký Kataru, zemičce z Arabského poloostrova, s počtem obyvatel jen něco málo přesahujícím dva miliony, pořádání fotbalového mundialu přidělili na konci roku 2010 společně s Ruskem, které ho dostalo na rok 2018. I Rusko jako hostitel světového fotbalového šampionátu vyvolalo skeptické reakce, vždyť jeho protikandidátem byla kolébka fotbalu Anglie a společné hostitelství nabízeli i Španělé s Portugalci a také Nizozemci s Belgií, což by byly pro většinu fanoušků vítanější destinace s ohledem na tamní vyšší fotbalovou tradici než právě Rusko. Nicméně vedle Kataru, který o organizaci mistrovství sváděl boj s Jižní Koreou, Japonskem, USA a Austrálií, zůstala rozlohou největší země světa ve stínu, co se kontroverznosti týče.
Fotbaloví příznivci okamžitě po zvolení Kataru jako pořadatele fotbalového MS vytasili řadu důvodů, proč považují tohle rozhodnutí FIFA za nesmyslné. Ihned se začaly objevovat spekulace, že šejkové si hlasy u některých členů výkonného výboru FIFA zaplatili. O podezření z korupce se v tomto případě hovoří dodnes, ale nikdo nic neprokázal.
Dalším bodem, kvůli kterému se snesla na katarské zvolení kritika, bylo zdejší velmi horké klima, které prakticky nedovoluje odehrát regulerní devadesátiminutový zápas v rámci běžných podmínek. Katařané reagovali s plánem vybudování klimatizovaných stadionů, na jejichž trávnících by se tak mohli prohánět největší fotbalové hvězdy planety a nehledět přitom na okolní teplotu, která zde v letních měsících dosahuje až pětačtyřiceti stupňů Celsia. Právě MS ve fotbale je akce, která se už tradičně pořádá na přelomu června a července. FIFA už přišla s návrhem přesunout konání fotbalového svátku na konec podzimu či dokonce období kolem Vánoc, ovšem vytržení z tradičně vymezeného časového rámce by zadělalo na řadu (organizačních) nesnází. Bouří se zejména elitní evropské ligové soutěže, které by musely svůj program problematicky formovat s ohledem na šampionát a vytvořit více než měsíční okénko, ve kterém by „vypůjčily“ svoje hvězdy vrcholné reprezentační akci
To, jaký za 6 let uvidíme světový fotbalový šampionát, je zatím ve hvězdách, ale dovolil bych si tvrdit, že pokud se Katařanům, potažmo FIFA, podaří tento klimatický oříšek rozlousknout a „vychytat“ všechny tyto kriticky bzučící mouchy, je zde šance, že my, fotbaloví fanoušci, budeme svědky velké, nablýskané, sportovně-společenské galashow, na jejíž kvalitní organizaci si pořadatelé zcela nepochybně rovněž dají proklatě záležet, aby se ukázali světu v co nejlepším světle a "ukázaly svaly" větším zemím i kritikům. Vždyť i minulý šampionát v Brazílii, zemi považovanou za fotbalu zaslíbenou, se neobešel bez protestů veřejnosti. Našlo se zde několik občanů, kteří (byť Brazilci) nesdíleli názor, že fotbal je nadevše a nic důležitějšího už není a kritizovali plýtvání peněz za megalomanské stavby nových stadionů, zatímco spousta „obyčejných“ lidí tu žije na hranici chudoby nebo pod ní. Minimálně po logistické stránce bude vrcholná fotbalová akce v Kataru komfortnější pro hráče, fanoušky nebo třeba i novináře, s ohledem na velmi malou rozlohu této zemičky. Navíc by většina stadionů měla být přímo v hlavním městě Dauhá. V tom bude zásadní rozdíl, například právě oproti Brazílii, či nadcházejícímu Rusku.
Fotbalové MS se jednoduše nemůže hrát stále jen v zemi, která by splňovala jak ekonomické, tak sportovní kritéria pro jeho pořádání. To by se pak o hostitelství dělilo snad jen Německo s Anglií, občas vystřídané Francií. Například šampionát v roce 1994 v USA byl jistým způsobem revoluční a to nejen pro domácí zemi, která dodnes drží rekord v návštěvnosti zápasů, ale právě po této akci se zde výrazným způsobem zvedl zájem o „evropský“ fotbal, pro Američany předtím spíše sport diváckých fajnšmekrů. Třeba budou podobný úspěch slavit i na Arabském poloostrově a šampionát si bez negativních náhledů užije celý svět.
